Analytik ČS: Česku se podaří z EU získat většinu z 42,5 mld. Kč

"Úspěšnost čerpání ve výši 95 procent je zatím výborným výsledkem s mírným potenciálem na jeho zvýšení až do června 2009," uvedl analytik. Podle pravidel EU je možné peníze z fondů získávat ještě dva roky po ukončení rozpočtového období. V rámci protikrizových opatření však unie umožnila čerpat peníze z let 2004 až 2006 až do poloviny letošního roku.

"Staré" členské státy mohly být podle Jedličky úspěšnější v získávání dotací především kvůli větším zkušenostem. Potvrzuje to i žebříček čerpání: za Českem z původních členských zemí již není žádná. Umístilo se tam Estonsko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko a na posledním místě Kypr.

V období 2007 až 2013 už může Česko z unie získat mnohem více. V rámci politiky soudržnosti, programů pro Prahu a evropské přeshraniční spolupráce je pro něj v Bruselu připraveno až 26,7 miliardy eur, tedy přibližně 709 miliard korun. Ke konci ledna ale získali příjemci dotací teprve jen 2,2 miliardy korun.

Hodnotit však současné období z hlediska proplacených peněz je podle odborníka předčasné. "Vyhodnocování objemu převedených prostředků z fondů EU na účty žadatelů má v současnosti asi stejnou vypovídají hodnotu, jako kdybychom po 20 minutách fotbalového utkání činili závěry o jeho finálním výsledku," vysvětlil odborník. Většinu dotací z EU totiž jejich příjemci dostávají až zpětně, takže projekt musejí nejdříve zaplatit z vlastních nebo půjčených peněz.

Z hlediska počtu schválených projektů prý naopak výsledky špatné nejsou. V centrálním monitorovacím systému evidovalo na začátku února ministerstvo pro místní rozvoj 4427 schválených projektů v hodnotě 202,2 miliardy korun. Je to přibližně čtvrtina z celkové alokace. Na celkové mezinárodní srovnání je však přesto podle Jedličky v tomto období také ještě brzy. Ani Evropská komise prý totiž zatím srovnatelná čísla pro jednotlivé státy nezveřejnila.

Problémem může být podle ekonoma v budoucnosti udržitelnost dotovaných projektů, tedy jejich způsobilost udržet se v chodu po určitý počet let i bez dotací. Je prý pravděpodobné, že část projektů se udržet nezvládne, a příjemci tak budou muset vracet dotace. "Současná ekonomická krize a celkové slabé ekonomické prostředí může některé podnikatelské plány ukázat jako příliš optimistické. V případě nedodržení kritérií nastavených v dotačním řízení hrozí řešiteli projektu vrácení dotace či její části," řekl Jedlička. Celková částka, která takto může putovat zpátky do Bruselu, však může být podle odborníka menší než pět procent z celkové alokace.

Překážky do cesty úspěšnému čerpání ale může klást i ekonomický vývoj. "V době radikálně se snižující poptávky a celkové tržní nejistoty se řada zejména podnikatelských subjektů soustředí spíše na přežití, než aby měla nejrůznější expanzivní plány částečně financované s podporou fondů EU," řekl Jedlička.

Přesto jsou ale evropské fondy všeobecně považovány za jeden z nástrojů, který může pomoci zmírnit dopady krize. EU se minulý týden dohodla, že v rámci boje s krizí zvýší pro letošní rok zálohové platby z fondů. Do Česka by tak mělo zamířit 350 milionů eur (9,3 miliardy Kč), tedy asi dvakrát tolik, než s čím se původně počítalo.

Od vstupu do unie květnu 2004 až do konce roku 2008 Česko podle údajů ministerstva financí do rozpočtu EU zaplatilo 146,6 miliardy korun, a naopak z něj získalo 200,6 miliardy. Takzvaná čistá pozice tedy za celé období činí 54 miliard korun. Za samotný loňský rok se přitom vyšplhala až na rekordní úroveň 22,8 miliardy korun.