Recese podněcuje růst "stínové ekonomiky" v EU

"Stínová ekonomika" zahrnuje nezdaněné obchody se zbožím či službami, jako třeba to, že si někdo něco nechá opravit (auto, byt) a zaplatí za to v hotovosti "z ruky do ruky", aniž by si ale nechal vystavit účet. Nepokrývá však vážnější přečiny, jako jsou obchod s drogami či prostituce.

Podle studie se očekává, že ve 14 bohatých zemích EU "stínová ekonomika" letos vzroste o 0,3 až 0,9 procenta. Nejvíce (kolem 0,8 až 0,9 procenta) by to mělo být v Irsku, Španělsku či Británii. Naopak na opačném pólu figurují země jako Německo, Rakousko či Belgie. Bývalé postkomunistické země bloku analýza ekonoma Friedricha Schneidera z Univerzity Johanesse Keplera v Linci konkrétně nezahrnovala. Je však prý pravděpodobné, že růst bude "stejný, ne-li větší".

Tento očekávaný obrat přichází poté, co aktivity na tomto poli černého trhu byly spíše na ústupu. Přichází k němu v době, kdy se očekává, že se unijní ekonomika propadne kvůli krizi zhruba o dvě procenta.

Analýza zkoumala nejrůznější faktory, jako je zdanění, nezaměstnanost, nedůvěra ke státu či třeba poptávku po úvěrech či trendy ve využívání elektřiny.

"V Belgii pokud jedete o víkendu ven, uvidíte mnohem více stavebních prací než během týdne," řekl Schneider serveru s tím, že většina "stínových prací" je prováděna lidmi, kteří mají i zaměstnání v mezích zákona.

V případě vážné kriminální činnosti je to trochu jinak - například rostoucí daně patrně nebudou mít dopad na obchod s drogami. Narůst může během recese množství krádeží či vloupání. Dá se také čekat, že budou klesat příjmy z prostituce.

Objem "stínové ekonomiky" se oblast od oblasti liší. Zatímco na severu Evropy se to odhaduje na zhruba deset až 18 procent HDP, tak ve středomořských zemích jako Portugalsko či Itálie to je kolem 20 až 25 procent. Řada bývalých socialistických zemí EU se vyrovnání středomořským státům. V případě Estonska, Lotyšska, Rumunska či Bulharska se to odhaduje ale až na 36 až 39 procent.