Stát nechce přispívat vrakovištím, měly by je platit automobilky

"Vrakovistě vznikala dobrovolně jako běžné podnikatelské záměry. Tudíž není důvod, proč by měli daňoví poplatníci ze svých peněz pokrývat ztráty vzniklé z dočasného výkyvu cen kovošrotu na trhu," dodal Kašpar. Stát bude pouze z poplatků za první registraci vozidel neplnících emisní normy hradit likvidaci autovraků již zaniklých značek.

Podle Kašpara počítá návrh nového zákona o odpadech s tím, že automobilky budou muset mít smluvně zajištěné alespoň jedno vrakoviště spadající pod každou z 206 obcí s rozšířenou působností. Dosud mohli výrobci přispívat jen části z nich.

V současné praxi podle předsedy Sdružení zpracovatelů autovraků Jana Volejníka systém ekologické likvidace nikdo nefinancuje. "Vzhledem k výkupním cenám železného šrotu, na nichž je de facto systém ekologické likvidace založen, je ekologická likvidace ztrátovou činností a podle toho se také bude dál vyvíjet," uvedl. Vrakoviště se podle něj budou plnit auty, která se provozovatelům nevyplatí rozebrat. Sdružení si proto chce na konci dubna stěžovat na postup státu u orgánů EU.

V současnosti projde zhruba 500 vrakovišti ročně kolem 70.000 aut. Růst počtu vyřazených aut odborníci očekávají v souvislosti se záměrem zavést ještě letos takzvané šrotovné. Příspěvek kolem 30.000 korun za vyřazené staré auto od letošního podzimu prosazuje opoziční ČSSD, naopak podle vládní koalice by mělo být zavedeno později, protože tuzemské automobilky jsou nyní zahlceny objednávkami ze zahraničí, kde již šrotovné funguje.