ČR neplnila loni dva ze čtyř požadavků na přijetí eura

Kvůli loňskému celosvětovému růstu cen a dalším vládním opatřením loni Česko nesplnilo kritérium inflace, přičemž letos by jej již opět plnit mělo. ČR rovněž nesplnilo kurzové kritérium, protože země zatím nevstoupila do systému směnných kurzů ERM II. Letos by pak podle analytiků nemusela ČR splnit kvůli růstu schodku státního rozpočtu tříprocentní hranici deficitu veřejných financí.

"V příštích letech by měla ČR opět plnit i rozpočtové kritérium, problémem by ale mohl být rozpočtový schodek. Klíč k euru má tedy v ruce zejména vláda a její fiskální politika," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

"Důležité je, že pro přijetí za člena eurozóny je relevantní plnění kritérií v okamžiku, kdy Evropská komise a Evropská centrální banka zpracovávají hodnotící konvergenční zprávy, což je v roce předcházejícím zavedení eura...Současné jednorázové neplnění některých z kritérií proto nemusí příliš vypovídat o schopnosti ČR přijmout k určitému budoucímu datu společnou měnu euro," upozornilo ministerstvo financí.

Na druhou stranu ani plnění požadovaných ukazatelů neznamená možnost přijmou euro automaticky. Unie totiž posuzuje i takzvanou udržitelnost daného ukazatele, tedy schopnost země udržet dobré výsledky i v budoucnosti. V posledních letech je přitom brána v úvahu nikoli střednědobá, ale spíše dlouhodobá udržitelnost.

ČR by mohla podle posledních vyjádření politiků i ekonomů přijmout euro nejdříve v letech 2013 nebo 2014. Například guvernér ČNB Zdeněk Tůma nedávno uvedl, že nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku jsou roky 2013 až 2015. K termínu přijetí eura se vyjádřil nedávno i premiér Mirek Topolánek, který upozornil, že hrozbou pro přijetí eura by mohlo být další zadlužování státu. Na počátku letošního roku premiér slíbil, že vláda termín oznámí 1. listopadu 2009.

S přijetím eura není podle Miroslava Ševčíka z Liberálního institutu vůbec důvod spěchat. "Naše relativně samostatná měnová politika nám zatím dovolila eliminovat nejtvrdší dopady finanční krize. Takové štěstí nemají mnohé země eurozóny a euro je nezachránilo ani před vážnými fiskálními potížemi. Naopak euro může jako bacil nakazit i relativně zdravější ekonomiky," uvedl.

Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie. Od začátku letošního roku měnu zavedlo Slovensko. Evropskou měnu by do čtyř let měli používat všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se eurem platí již několik let, polská vláda na konci října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Ze zemí bývalého východního bloku už euro používá také Slovinsko.

Současná světová krize zřejmě plány některých zemí na rychlé přijetí eura nabourává. Pobaltské země, které se chystaly euro přijmout co nejdříve, mají nyní kvůli krizi vážné hospodářské problémy.

Rovněž Maďarsko jen s obtížemi bojuje s dopady hospodářské krize. Maďaři dokonce kvůli tomu požadují po EU, aby urychlila procedury, které jsou k přijetí do eurozóny nutné. Cestu Budapešti za přijetím eura nicméně komplikuje vysoká zadluženost a schodky veřejných financí. Maďarsko si například kvůli krizi muselo půjčit od EU 6,5 miliardy eur a od Mezinárodního měnového fondu 15,7 miliardy dolarů.

Maastrichtská kritéria:

Inflace - ČR loni neplnila, letos bude pravděpodobně plnit

- odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta (ČR loni vykázala 6,4 procenta, referenční hodnota byla 4,1 procenta)

Veřejné finance - ČR loni plnila; letos zřejmě ne

- schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP (ČR měla loni 1,2 procenta; letos zřejmě bude nad třemi procenty)

Zadluženost - ČR plní

- zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje (ČR loni měla 28,8 procenta)

Měnový kurz - ČR zatím nevstoupila do systému ERM II

- udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky

Úrokové sazby - ČR nemá problémy

- průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci (ČR měla 4,7 procenta; referenční hodnota byla 6,6 procenta)