Banky zvýšené poptávce po spoření vycházejí vstříc a využívají tím možnost posílit zdroje na poskytovaní úvěrů, což je na mezibankovním trhu nyní obtížnější. Klienti samotné ČSOB si letos zřídili více než 13.600 nových spořicích účtů, tedy téměř tolik, co za celý loňský rok.
Nové spořící nabídky se objevují neustále. Třeba u Volksbank lze na běžném spořícím účtu získat roční zhodnocení vkladu 3,33 procenta při fixaci peněz na dva roky a minimální výši 30.000 korun. Prostředky s možností okamžitého vybrání jsou úročené sazbou 2,53 procenta.
K nejvíce atraktivním patří spořící účet GE Money Bank s ročním úrokem 3,6 procenta pro vklady nad 40.000 korun. Jeden z tuzemských bankéřů uvedl, že takto vysokou sazbu může nabízet jen banka, která má velké potíže s likviditou, tedy nedostatkem zdrojů na úvěrování. Průměrná úroková sazba spořicích účtů v únoru podle ČSOB činila 2,3 procenta.
Úročení spořících účtů ovšem nebývá natrvalo. O snížení úroků podle tisku již v únoru rozhodla například Raiffeisenbank, v březnu následovaly třeba Citibank, Česká spořitelna nebo LBBW. "Vzhledem k poklesu úrokových sazeb na spořicích účtech se zájem klientů přesouvá i na jiné produkty, které klientovi přinášejí jistotu výnosu bez rizika - termínované vklady, prémiové vklady či dluhopisy," popsal chování klientů mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Přednost spoření před utrácením dává šest z deseti Čechů, kteří mají volnou hotovost. Vyplynulo to z lednového průzkumu představeného GE Money Bank. Důvodem je finanční krize, která ovlivňuje peněžní chování Čechů. Podle této banky si spousta lidí v minulých letech zvykla žít na dluh, nyní začíná mít navrch opět spoření. Podle jiného průzkumu stejné banky mohou Češi po zaplacení všech pravidelných výdajů měsíčně v průměru spořit 2675 korun.