Peníze na konci 90. let a na počátku tisíciletí putovaly do firem Nová huť (dnes ArcelorMittal Ostrava, Válcovny plechu Frýdek-Místek a Vítkovice Steel (nyní Evraz Vítkovice Steel), aby se vymanily z finanční krize. S podporu souhlasila i Evropská komise. Tyto tři společnosti v roce 2006 představovaly 57 procent českého trhu výroby surové oceli.
"Komise konstatovala, že všechny podmínky restrukturalizace českých oceláren...uvedené ve smlouvě o připojení ČR k EU byly splněny a restrukturalizace skončila úspěchem," uvedl místopředseda antimonopolního úřadu Kamil Rudolecký.
Komise posuzovala průběh restrukturalizace pravidelně v průběhu předchozích čtyř let, a to s ohledem na poskytnutou veřejnou podporu a dodržování plánů, jimiž byla tato podpora podmíněna.
Oceláři za vyplacenou finanční injekci museli snížit zaměstnanost, omezit výrobu, některé provozy zavřít a jiné zmodernizovat. S dotací byla spojena i podmínka investic do ekologie.
Například ArcelorMittal Ostrava (AMO) obdržela od státu podle dřívějších údajů 4,937 miliardy korun a její dceřiná firma Válcovny plechu 291 milionů korun. Na oplátku za to AMO od konce roku 2000 do podzimu 2007 snížila počet svých lidí na polovinu, namísto tehdejších více než 14.000 zaměstnanců jich bylo 7200 lidí.
"Přestože veřejná podpora pro tyto společnosti dosáhla v průměru jen 59 procent předpokládané výše, neprojevilo se to negativně na jejich výkonnosti," poznamenal Rudolecký. Stoupla rovněž efektivita výroby. Původní částka určená na veřejnou podporu těmto hutím byla 14,15 miliardy Kč.
"Uskutečněny sice nebyly všechny požadované investice, avšak vzhledem k nižší výši skutečně poskytnuté podpory byla i jejich úroveň Komisí označena za dostatečnou," dodal.