Inflace v eurozóně je nejnižší v historii

Březnový vývoj inflace potvrdil slova ekonomů, kteří zůstali ostražití i po mírném zrychlení inflace v únoru. Tehdy růst spotřebitelských cen v eurozóně zrychlil na 1,2 procenta z lednových 1,1 procenta, experti tomu ale nepřikládali velký význam. Podle nich Evropská unie, a hlavně eurozóna bude v dalších měsících svědkem pomalejšího růstu cen a obrat tohoto trendu by mohl nastat až na podzim letošního roku.

Prudký propad inflace v březnu tak nejspíš znovu oživil hrozbu deflace, o které se v případě eurozóny hovoří od začátku letošního roku. Deflace představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. Spotřebitelé by sice díky snížení cen mohli ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost.

Částečný vliv na pomalý růst cen má vývoj v dopravě, telekomunikacích či v rekreačních službách a v kultuře, které se potýkají s největším poklesem cen. Mimo jiné i tato odvětví bojují s následky celosvětové krize, přičemž jen v dopravě se ceny ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v březnu propadly o 4,3 procenta. Zlevňují i telekomunikace, a to o 1,8 procenta, ceny v rekreačních službách a v kultuře naopak stagnují. Zcela zásadní vliv má ovšem pomalý růst cen pohonných hmot, elektřiny a plynu.

V některých členských zemích Evropské unie v současnosti ceny dokonce již klesají. Inflace se do záporných hodnot propadla v Irsku, Španělsku a Lucembursku. V Irsku například ceny v březnu klesly o 0,7 procenta ve srovnání s únorovým růstem 0,1 procenta. V Česku nicméně růst spotřebitelských cen (HICP) v březnu zrychlil na 1,7 procenta z únorových 1,3 procenta.