Sám Aeroflot si podle zástupce generálního ředitele Lva Košljakova myslí, že postoj tajných služeb neovlivní účast v konkurzu. "Víme, že v české vládě jsou různá stanoviska, ale soudíme, že je to spíše projev politické nestability v zemi, než špatného vztahu k Aeroflotu. Teď počkáme, zda naši přihlášku připustí do soutěže; slibovali ji posoudit během tří týdnů," řekl.
Nehledě na odhodlání Aeroflotu pokračovat až do konce vystoupili proti transakci podle listu i menšinový akcionář, Národní rezervní korporace, která ovládá 30 procent akcií společnosti, a ministr dopravy Igor Levitin, který je šéfem dozorčí rady aerolinek. Rozpory s ministrem ohledně soutěže na ČSA byly považovány za jeden z důvodů odvolání dosavadního generálního ředitele Aeroflotu Valerije Okulova.
Nový šéf aerolinek Vitalij Saveljev se k tomuto projektu dosud nevyjádřil, ale podle listu sotva bude postupovat proti ministrově názoru. Jedním z hlavních úkolů nového ředitele je také snížit výdaje Aeroflotu. "Za těchto okolností se Aeroflot může zřeknout účasti v soutěži," cituje Kommersant nejmenovaný zdroj z ministerstva dopravy.
Pokud by se Aeroflotu nepodařilo koupit ČSA, byl by to třetí neúspěch po pokusech vstoupit do Alitalie a srbských aerolinek JAT.
Podle generálního ředitele Infomostu Borise Rybaka se politizace konkurzu dala čekat, českým politikům však může také vadit, že Aeroflot dosud mlčí o své evropské strategii. "Je zřejmé, že práce s veřejným míněním a politickými kruhy v Česku se Aeroflotu plně nepovedla," usoudil expert. Avšak podle analytika Jevgenije Šaga nemá Aeroflot v Evropě jinou cestu než nákup evropské letecké společnosti a v tom by ČSA mohly představovat dobrou položku.