Studie také ukázala, že bankovní poplatky v tuzemsku, které jsou dlouhodobě terčem kritiky, jsou v průměru vyšší než evropský i světový průměr. Při poslední podobné studii z roku 2005 tomu tak ještě nebylo. Měsíčně služby českých bank běžného klienta loni v přepočtu vyšly na zhruba 188 korun. V zemích platících eurem to bylo 158 korun a celosvětový průměr činil 156 korun.
Struktura bankovních poplatků se v různých evropských zemích výrazně liší. Tuzemským bankám jsou blízké banky v Polsku a Rusku. V sousedním Slovensku však již banky získávají drtivou většinu poplatků za vedení účtu a hotovostní operace. Samotné vedení účtu je pak základním zdrojem příjmů z bankovních poplatků třeba v Itálii, Nizozemsku a Německu.
Naproti tomu ve Švédsku nebo Norsku jsou náklady klienta za vedení účtu mizivé, případně nulové. Tamní banky si ovšem své příjmy vyberou zejména z plateb, které třeba ve Švédsku tvoří dokonce 99 procent všech poplatkových příjmů. V Británii klienti bank zase musí hlídat své karty jako oko v hlavě, protože pokud je ztratí a musí je blokovat, přijde je to v porovnání se středem Evropy na vícenásobně vyšší částky.
"V Evropě není u poplatků bank žádná logika, žádný jednotný model," poznamenal šéf finančních služeb Capgemini Jiří Briford.
Studie vycházela z ceníků bank, které tvoří na daném trhu výraznou většinu. V ČR to byly ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, GE Money Bank a UniCredit Bank, které drží zhruba čtyři pětiny vkladů.
Zisk českých bank z poplatků a provizí loni podle výpočtů provozovatele serveru www.bankovnipoplatky.com Patrika Nachera narostl na 36,1 miliardy korun. Každou vteřinou tak bankám naskočilo 1145 korun. V roce 2006 to bylo o stokorunu méně.