"Půjčka nezvýší státní dluh ani obsluhu státního dluhu," uvedl Kalousek. Podle něj to nebude znamenat ani újmu pro ČNB, která bude mít tak peníze uloženy u MMF, a ne na trhu.
Stát se navíc podle ministra zavázal ČNB platit rozdíl mezi úroky, které centrální banka získá od MMF, a úroky, které by získala na trhu. "Ke všem alternativám jde o celkem směšnou částku. Kdybychom si museli půjčovat na kapitálovém trhu, přišlo by to neskonale dráže," dodal Kalousek.
Vzhledem k tomu, že jde o trvalý závazek, nebude u půjčky stanoveno žádné datum splatnosti. Fond může kdykoli Českou národní banku o peníze požádat. Česko již řadu let v rámci MMF sehrává věřitelskou roli a samo žádné půjčky nečerpá.
Jako první získalo pomoc od mezinárodních institucí Maďarsko, které se do problémů dostalo v říjnu loňského roku. Země dostala půjčku 25 miliard eur. Další zemí bylo Lotyšsko, které získalo úvěr v hodnotě 7,5 miliardy eur, především od MMF. Balíček zahrnoval finance z EU, severských zemí, Česka, Polska, sousedního Estonska a Světové banky. Pomoc si vyjednalo i Rumunsko, do kterého by po splnění podmínek mělo připlynout celkem 20 miliard eur.
V poslední době se rozhodlo Polsko požádat MMF o napojení na flexibilní úvěr v objemu až 20 miliard dolarů (402,3 miliardy Kč). Polsko by se tak po Mexiku stalo druhou zemí s napojením na novou úvěrovou linku fondu.
Dubnový londýnský summit zemí G20 schválil navýšení kapitálu MMF na 750 miliard dolarů, aby měl fond rezervu v případě naléhavé potřeby některé ze zemí zasažených krizí. Dalších 250 miliard dolarů půjde na posílení volného obchodu a pomoc nejchudším zemím.