Investice ČEZ v cizině se už z třetiny zaplatily

"Už dnes je více než pětina ČEZ v zahraničí," řekl listu výkonný šéf ČEZ Daniel Beneš. Společnost se podle něj poohlíží po dalších možnostech. Cesta se otevírá třeba v Polsku, kde se chystají privatizace tepláren, elektráren či uhelných dolů.

Loni přitom ČEZ získal nejvíce zahraničních společností od roku 2005, kdy koupil první zahraniční firmy. Meziročně se jejich počet zvýšil o třetinu na 39. Mezi největší loňské investice patřil větrný park v Rumunsku či distribuční společnosti v Albánii nebo Turecku.

Přestože Beneš uvedl, že skupina dosáhla ve všech zemích, kde působí, plánovaných výsledků, vydělaly zahraniční akvizice loni 1,9 miliardy - tedy asi o 40 procent méně než předloni. Letos ČEZ už zaplatil 3,3 miliardy za podíl v turecké distribuci, kupuje také sítě v Albánii nebo doly v Německu.

Jak píše list, asi nejvíc komplikací zažívá ČEZ v Bulharsku, které cestu po zahraničních nákupech odstartovalo. ČEZ by potřeboval investovat do tamních sítí, ale státní regulátor brzdí výrazně nárůst cen. Za prodloužení frekvence odečtů mu navíc stát udělil sedmimilionovou pokutu, proti které se chce ČEZ odvolat. Méně společnost vydělala i na výrobě proudu v uhelné elektrárně Varna.

Beneš zmínil komplikace v Republice srbské v Bosně a Hercegovině, kde ČEZ opustil projekt tepelné elektrárny Gacko a rozšíření těžby v přilehlém uhelném dole. "Může se i stát, že tam půjdeme do arbitráže," připustil.

Deník píše, že působení ČEZ v zahraničí má i kritiky. Po stažení investic ze zahraničí volal například před časem vicepremiér v demisi Martin Bursík. Podle něj jsou peníze firmy, která loni vydělala celkem 47,4 miliardy korun, potřebné v Česku. Stát v ČEZ vlastní téměř 70 procent akcií.

Většina analytiků se nicméně shoduje, že ČEZ v cizině nakupuje s rozmyslem a že si pořizuje firmy za odpovídající ceny, napsaly dnešní Hospodářské noviny.