"Už teď se setkáváme s chladným přístupem a dokonce odporem (k reformním plánům)," řekl Kudrin. "Světové mocnosti mají času dost. Bylo to hlavním tématem diskusí, jádrem zasedání MMF," dodal ministr. Rozvojové země podle něj mají obavy, že nynější jednání o nouzovém financování MMF může reformu systému hlasovacích kvót odsunout na vedlejší kolej.
Po zvýšení svého zastoupení v MMF a posílení vlivu na jeho řízení volají hlavně čtyři země: Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Podle počátečních písmen se jim souhrnně říká země BRIC a jejich vliv se v posledních letech zvyšuje s růstem jejich ekonomiky. Vyspělé země proti zvýšení vlivu těchto států v zásadě nic nenamítají.
Země skupiny BRIC chtějí, aby dohoda o reformě systému hlasovacích kvót byla podepsána do ledna 2011. Kudrin řekl, že odpor vůči chystané reformě je znát především u menších evropských zemí. Právě ty na změně hlasovacího mechanismu mohou ztratit nejvíce.
Rusko má 2,7 procenta hlasovacích kvót a není pravděpodobné, že by změna systému dala Rusku větší vliv. Čína má 3,7 procenta, Brazílie 1,4 procenta a Indie 1,9 procenta.
Naproti tomu podíl Spojených států na hlasovacích právech dosahuje 17,1 procenta, eurozóna má 32,4 procenta a Švýcarsko 1,6 procenta. Tím je dáno, že na rozhodování v MMF mají vliv pouze vyspělé země.