Cílem projektu je také modernizace ropovodu Družba na území některých států nebo nabídka českého know-how pro systém přepravy ropy v sousedních státech. "Mám takovou myšlenku, že by se modernizoval ropovod Družba tam, kde je jeho stav problematický. A využil by se k propojení celé soustavy mezi Východem a Západem, řekl novinám generální ředitel Mero Jaroslav Pantůček.
Zatímco v západní Evropě ropovody vlastní přímo majitelé rafinerií, a to napříč tranzitními státy, v Česku, na východě Evropy a v Rusku ropovod vlastní na území států jednotlivé národní firmy. Zdejší rafinerie tedy musí uzavírat smlouvy o podmínkách dopravy ropy s jednotlivými provozovateli rour.
Ti spolu ale prakticky nekomunikují, a pokud hrozí problém v zásobování a dodržení kontraktů, dozví se o něm české rafinerie třeba až ve chvíli, kdy ropa v rouře dojde. Jako se to stalo loni v létě na Družbě, kdy ruská ropná firma Tatněfť, jeden ze dvou hlavních dodavatelů ruské ropy do České republiky, omezila dodávky ropy do Česka, protože přesměrovala tyto dodávky do Turecka.
Ivan Ottis, šéf rafinerského odboru společnosti Unipetrol, která je největším akcionářem České rafinérské, vidí hlavní problém ve složitých obchodně-dodavatelských vztazích, nejen v komunikaci na ropovodu. "Každé zjednodušení vítáme, řekl HN.
České rafinérské, která je hlavním tuzemským odběratelem ropy, se například podle deníku E15 stále nedaří uzavřít se slovenským přepravcem ropy Transpetrol smlouvu o přepravě a skladování ropy. Platnost předcházející smlouvy vypršela už ke konci minulého roku a Česku tak hrozí, že by za přepravu ropy z Ruska mohlo platit vyšší ceny.