Vláda nesouhlasila s návrhem zahrádkářského zákona

Po zákonu, který by měl být obdobou německého zahrádkářského zákona, volají tuzemští zahrádkáři již několik let. Návrh zejména sociálně demokratických a komunistických poslanců nyní bude bez ohledu na stanovisko vlády posuzovat Poslanecká sněmovna.

Důvodová zpráva k materiálu vysvětluje potřebu speciální právní úpravy zahrádkaření jejím společenským významem, protože se mu prý věnuje jeden milion až 1,5 milionu obyvatel ČR. "Zahrádkářská činnost poskytuje zahrádkáři pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu, a tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné a psychické kondice," stojí ve zprávě. Za další přínos práce na zahrádce označují předkladatelé kultivaci vztahu k přírodě, výchovu mládeže a další ekologické a sociální aspekty.

Návrh je velice krátký, má pouze šest paragrafů. Vymezuje například, co je zahrádkářská činnost, chata či osada. Stanovuje podmínky pro zřizování zahrádkářských osad a pravidla pro jejich fungování. Věnuje se také podmínkám nájmu zahrádky. V případě, že nájemce zemře, má jeho osoba blízká přednostní právo na uzavření nájemní smlouvy za stejných podmínek, které však musí být uplatněno do 30 dnů od smrti nájemce.

Podle místopředsedy zemědělského výboru a jednoho z předkladatelů Pavla Kováčika (KSČM) se zákon připravoval několik let ve spolupráci s právníky Českého zahrádkářského svazu. "Jde o to, aby zahrádkářské hnutí cítilo nějakou podporu, nejen slovní, ale i vyjádřenou nějakou legislativní normou," uvedl již dříve. Další člen zemědělského výboru, Daniel Petruška (ODS), naproti tomu nesouhlasí s tím, aby se takovéto věci upravovaly zákonem.

Příznivce zahrádkaření sdružuje v tuzemsku Český zahrádkářský svaz. Ten na svém webu uvádí, že sdružuje celkem 170.000 občanů České republiky. V letech 1996 až 2008 byl členem Evropské ligy zahrádkářů, která zastřešuje 3,5 milionu lidí. "To dokazuje, že zahrádkaření není ojedinělé jen v Čechách, jak se někteří lidé domnívají," uvádí svaz.