Zrušené ustanovení nepřipouštělo možnost odvolání dlužníků proti usnesení, jímž insolvenční soud bere na vědomí zpětvzetí návrhu dlužníka na oddlužení. Ustanovení působí problém například v situaci, kdy dlužník, jemuž soud předtím povolil oddlužení, z nějakého důvodu nepřijde na schůzi věřitelů.
Insolvenční soud pak neúčast automaticky hodnotí jako zpětvzetí návrhu na oddlužení, což takzvaně "vezme na vědomí" a rozhodne o prohlášení konkurzu. Proti tomu se dlužník nemohl odvolat - právě kvůli napadenému ustanovení insolvenčního zákona. Vrchní soud měl na stole například případ muže, který na schůzi věřitelů nepřišel kvůli náhlému a prokázanému zhoršení zdravotního stavu.
Soudci v nálezu uvedli, že zrušená část zákona omezovala právo na spravedlivý proces. Neumožňovala ani nápravu chyby, která se může v práci soudu vyskytnout, například když se dlužník předem omluví, ale soudní úředníci omluvu založí do jiného spisu.
Ústavní soud konstatoval, že "zjevně protiústavní" je také další ustanovení insolvenčního zákona. Jde o ustanovení, kvůli kterému soud považuje neodůvodněnou neúčast dlužníka automaticky za zpětvzetí návrhu na oddlužení. Ústavní soud ovšem nemohl tuto část normy zrušit, protože to Vrchní soud v Olomouci nenavrhoval.
Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla počátkem dubna novela insolvenčního zákona, kterou vláda připravila v reakci na ekonomickou krizi. Cílem novely je ochránit podniky postižené krizí a jejich zaměstnance. Novela také údajně zlepší možnosti oddlužení, tedy splácení dluhu ve splátkách. Část novinek se vztahuje nejen na firmy, ale i na fyzické osoby.