Češi loni podnikli nejméně služebních cest za poslední léta

Loni ubylo tuzemských i zahraničních služebních cest. "Ve druhém pololetí se objevily první známky krize a okamžitým úsporným opatřením ve firmách bylo omezení služebních cest, konferencí a kongresů," uvedl analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. Další pokles prý nastane i letos, navíc nejnověji se podle něj lidé obávají "sednout do letadla" kvůli prasečí chřipce.

Lucie Teislerová z personální společnosti Anderson Willinger, která se zabývá mimo jiné vyhledáváním vrcholových manažerů, vidí krizi pouze jako urychlovač dlouhodobých trendů. Důvody pro úbytek služebních cest rozdělila na základě průzkumu společnosti mezi vrcholovými manažery na takzvaně tvrdé (založené na nákladech) a měkké (spíše psychologické).

Do první skupiny patří například rozvoj využívání videokonferencí. Jejich využití ve střední Evropě se prý loni zvýšilo téměř o čtvrtinu; ve prospěch moderních komunikačních technologií hovoří především nízké náklady ve srovnání s cenou letenek. Dalším důvodem je všeobecná centralizace činností, kdy firmy mají na jednom místě například účetnictví, oddělení informačních technologií nebo lidských zdrojů, a potřeba cestování tak odpadá.

"Cestování za prací již není tak sexy. Hodnoty manažerů se změnily, dnes se nebavíme o luxusu, když jste na letišti. Dnes je tato služba někdy pod úroveň autobusové dopravy," uvedla Teislerová ke skupině takzvaných měkkých důvodů. "Navíc chce se vám sundávat boty, pásky, otevírat laptopy a být omezen v tom, co si berete na palubu?" položila řečnickou otázku v narážce na opatření na letištích.

Velký zájem o videokonferenční zařízení potvrzuje i dodavatel těchto technologií, společnost Tandberg. Podle zástupců firmy roste trh v posledních třech letech o 50 procent ročně, krize tomu ještě napomohla. "V mnoha případech je to nejlepší způsob komunikace, aniž by člověk musel cestovat," uvedl zástupce firmy Jan Račanský. Výhodou prý je i šetrnost k životnímu prostředí.

Videokonferenční systémy prý využívají jak velké společnosti pro komunikaci se svými centrálami v zahraničí, tak menší firmy, které "staví" telemosty například mezi Brnem a Ostravou. V České republice je to například Ahold, Kofola, Hyundai nebo Zentiva. Potřebným vybavením disponují i krajské úřady.