Ministr Svoboda za svůj úspěch považuje prodloužení deregulace

Přesto mohl být podle lidoveckého politika pokrok v opatřeních na podporu výstavby sociálních a nájemních bytů větší. Je to prý nutný doplněk k deregulaci nájmů, bez kterého se plně rozvinutý bytový trh neobejde. Nejistou podporu má ale i samotný návrh na prodloužení deregulace. Senátní výbory k němu totiž zaujaly protikladná stanoviska. O osudu novely by měl Senát rozhodnout příští týden.

Za významné považuje Svoboda také vyřešení problémů s monitorovacím systémem, bez kterého se neobejde čerpání evropských dotací. "Jsme těsně před vypsáním výběrového řízení na centrální monitorovací systém," uvedl Svoboda. Že tendr nemohl být vypsán dříve, považuje odcházející ministr za další z věcí, které se mu ve funkci příliš nepovedly.

Licenční smlouvu o narovnání se společnostmi S&T CZ a Tesco SW, které systém vyvinuly a zabezpečují jeho provoz, ministerstvo uzavřelo koncem dubna. Předešlá dohoda z roku 2001 totiž obsahovala právní vady, které znemožňovaly financování provozu systému z evropských fondů.

Svoboda v čele MMR vystřídal v lednu svého stranického šéfa Jiřího Čunka. Místo Svobody navrhla ČSSD do čela ministerstva ředitele CzechTourismu Rostislava Vondrušku. "Resort zná a má na co navázat. Dostane seznam, úkolů, které jsou rozpracovány," poznamenal Svoboda.

Rozpracovaný je na MMR například návrh "velké" novely stavebního zákona. Nyní se nachází ve vnějším připomínkovém řízení. Konečný návrh by měl jít do vlády do 30. června. Cílem návrhu je zjednodušit rozhodování stavebních úřadů a sjednocení výkladu zákona. Proti původnímu plánu Čunka však již v současném návrhu MMR nepočítá s rušením malých stavebních úřadů.

Svoboda během svého krátkého působení na místním rozvoji stačil také schválit integrované plány rozvoje pro 41 měst v Česku. Zejména na revitalizace takzvaných problémových sídlišť tato města z evropských fondů dostanou 5,2 miliardy korun.

Ještě v pondělí pak vláda Mirka Topolánka stihla Svobodovi schválit návrh novely zákona o veřejných zakázkách, který obsahuje i zřízení "černé listiny" dodavatelských firem. Pokud uchazeč o veřejnou zakázku předloží lživé údaje, bude potrestán odepřením přístupu k jakýmkoli veřejným zakázkám po dobu tří let a zároveň bude jméno firmy uvedeno ve veřejně přístupném rejstříku.