Češi patří mezi největší pracanty v EU

Počet skutečně odpracovaných hodin za týden v hlavním zaměstnání letos v 1. čtvrtletí v Česku činil v průměru 37,9 hodiny a v meziročním srovnání byl tento ukazatel o 1,1 hodiny nižší. Nejvíce odpracovaných hodin měli na kontě podnikatelé (44,1 hodiny). Zaměstnanci pak v práci týdně strávili v průměru 36,7 hodiny. Na pracovníky služeb týdně připadlo 38,4 hodiny, na zemědělce 38,1 hodiny a na lidi pracující v průmyslu 37 hodin.

"Pro celkový meziroční vývoj množství odpracované doby bylo rozhodující snížení skutečného počtu odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání na plný úvazek a až druhotně pokles celkové zaměstnanosti," stojí ve zprávě ČSÚ.

Výrazně se letos v prvním čtvrtletí podle ČSÚ snížil celkový objem odpracovaných hodin zaměstnanců (o 3,7 procenta), zatímco počet odpracovaných hodin podnikatelů klesl o necelé jedno procento. "V podnikatelské sféře se tak projevil pozitivní vliv celkového nárůstu počtu podnikajících, i když průměrný týdenní počet skutečně odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání v této kategorii také poklesl," uvedl ČSÚ.

Objem odpracovaných hodin v primárním sektoru tuzemského hospodářství v prvním čtvrtletí klesl o 11,4 procenta a kromě dopadů hospodářské krize byl prý ovlivněn také letošní zimou. "Značný dopad měla nepříznivá ekonomická situace v řadě odvětví sekundárního sektoru, když za celou oblast průmyslu a stavebnictví se celkový počet odpracovaných hodin meziročně snížil o 6,7 procenta," uvedl ČSÚ.

ČSÚ upozornil, že jeho šetření se netýká pracujících, kteří bydlí mimo byty. "Velká část cizích státních příslušníků je však ubytována mimo trvale obydlený bytový fond a skutečný meziroční pokles objemu odpracovaných hodin v průmyslu a stavebnictví je pravděpodobně ještě vyšší," podotkl ČSÚ.

Naproti tomu v terciárním sektoru služeb se celkový objem odpracovaných hodin v prvním čtvrtletí letošního roku udržel na úrovni loňského prvního čtvrtletí. Snížení průměrného počtu odpracovaných hodin bylo v tomto sektoru podle ČSÚ vyváženo přírůstkem zaměstnanosti.

Celkový počet pracujících v hlavním zaměstnání v civilním sektoru českého hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 10.700 na 4,9 milionu osob. "Tento celkový pokles byl způsoben především negativním vývojem počtu pracujících v postavení zaměstnanců, zatímco podnikatelská složka včetně pracujících rodinných příslušníků dále meziročně rostla," uvedl ČSÚ.

Ekonomická krize na tuzemskou ekonomiku podle ČSÚ dopadla nerovnoměrně. Zatímco v terciárním sektoru služeb letos v prvním čtvrtletí vzrostl počet pracujících o 51.000 osob, o téměř stejný počet se snížil počet pracujících v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví. "Navíc dále znatelně klesla zaměstnanost v primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství o více než 11.000 osob," upozornil ČSÚ.

Druhým faktorem ovlivňujícím množství odpracované doby je podle ČSÚ vývoj proporce mezi pracujícími v hlavním zaměstnání na plný nebo částečný úvazek. "V prvních třech měsících letošního roku přesáhl počet pracujících v civilním sektoru na částečný úvazek hranici 264.000 a byl tak o 34.000 vyšší než v prvním čtvrtletí 2002, od kdy jsou k dispozici srovnatelné údaje, a o 24.000 vyšší než v minulém roce," uvedl ČSÚ.

Podíl částečných úvazků tak v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 5,4 procenta celkového počtu hlavních zaměstnání v civilním sektoru, když ještě ve stejném období minulého roku činil 4,9 procenta. "Přestože na částečný úvazek pracují především ženy, letos převýšil meziroční přírůstek mužů na tento úvazek přírůstek žen na zkrácený pracovní poměr," komentoval data ČSÚ.

Míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku podle údajů ČSÚ meziročně stoupla na 5,8 procenta. Během prvního čtvrtletí rekordně narostl počet nezaměstnaných, nejvíce od začátku šetření v roce 1993.