EU v Praze hledá cestu jak přivést do Evropy plyn ze střední Asie

"I evropské společenství bylo založena na spolupráci v sektoru uhlí a oceli. Vzájemná spolupráce na této bázi je výhodná. Už mnohokrát jsem říkal, že tehdejší ocelí a uhlím je v současnosti ropa a plyn," řekl účastníkům summitu na začátek jednání odcházející český premiér Mirek Topolánek, který dnes řídí svojí poslední unijní schůzku. Setkání se účastní i zástupci Ázerbájdžánu, Egypta, Gruzie, Iráku, Kazachstánu, Turecka, Turkmenistánu a Uzbekistánu.

Jednání by se měla "točit" především kolem dlouho připravovaného projektu plynovodu Nabucco, který má přivést plyn do Evropy právě ze střední Asie. Jeho osud je ovšem stále nejistý, byť se počítá se zahájením stavebních prací v roce 2011. Evropská unie však musí překonat zásadní problém, kterým je podpis dohody s Tureckem.

Turecko se má stát hlavní tranzitní zemí nového plynovodu, ale turecká vláda si zatím klade značné požadavky, především pak finanční, jež podpis dohody stále oddalují. Dohoda mezi EU a Tureckem bude nepochybně jedním z hlavních témat dnešního summitu. "Pokud stojí na počátku (spolupráce EU a zemí jižního koridoru) tak významný projekt, jako je Nabucco, bude spolupráce probíhat intenzivněji," doplnil Topolánek.

Prohlubování spolupráce unie se zeměmi jižního koridoru však nestojí a nepadá jen s projektem Nabucco. Závěrečná deklarace, kterou dnes mají podepsat účastníci summitu a jejíž návrh má ČTK k dispozici, totiž zmiňuje i takzvanou transkaspickou trasu. Ta by za určitých podmínek umožnila, aby středoasijské země dodávaly plyn do Evropy bez zapojení Ruska. Hlavním dodavatelem by se pak stal především Turkmenistán.

Až dosud přitom veškerý turkmenský plyn dodával do Evropy ruský Gazprom. Loni Rusko souhlasilo s nákupy tohoto plynu za evropské ceny, aby Turkmenistán neměl chuť hledat nové přepravní trasy. Ale nedávný plynový konflikt s Ruskem mohl změnit postoj Ašgabatu, napsal dnes ruský deník Kommersant.

Oproti očekávání navíc v březnu nebyla v Moskvě podepsána dohoda, podle níž měl Gazprom postavit nový plynovod vedoucí od největšího světového naleziště plynu ke Kaspickému moři; prý proto, že turkmenský vůdce chtěl, aby jej Gazprom postavil za své peníze i bez poskytnutí záruk, že se plynovod připojí k ruské síti. A v dubnu Gazprom prudce snížil odběr turkmenského plynu, což vedlo k havárii na jednom z plynovodů. Ten sice byl opraven, ale Gazprom i tak přestal přepravovat turkmenský plyn určený na export.

Za určitých podmínek by bylo možné plyn z Turkmenistánu dopravovat po dně Kaspického moře, ale výstavbu takového plynovodu by mohl zhatit odpor Ruska. Ve hře je tak ještě varianta, že by se turkménský plyn zkapalňoval na pobřeží a pak se přepravoval do Ázerbájdžánu a dále do Evropy. Taková varianta by ovšem byla velmi finančně náročná.