Oproti minulému šetření z října 2008 se tak o pět procentních bodů zvýšil podíl lidí uvádějících, že se svým příjmem vycházejí obtížně; podíl těch, kdo tvrdí opak, se naopak o čtyři procentní body snížil. Aktuální výsledky se ovšem statisticky neliší od výsledků zaznamenaných přesně před rokem v dubnu 2008.
Problémy s hospodařením s příjmy deklarují častěji ženy, osoby se základním a středním vzděláním bez maturity, respondenti starší 60 let, nepracující důchodci, nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích, řadoví úředníci nebo provozní pracovníci, potenciální voliči ČSSD, případně ti, kteří by k volbám nešli. Naopak bez potíží hospodaří se svými příjmy především podnikatelé, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, absolventi středních škol s maturitou nebo vysokoškoláci a také voliči ODS.
Asi dvoutřetinová většina českých občanů přitom nepovažuje svoji domácnost ani za bohatou ani za chudou. Podíl těch, kdo se vyjadřuje o své domácnosti jako chudé, však výrazně převládá nad těmi, kdo uvádějí opak. Asi čtvrtina lidí se domnívá, že jejich domácnost je spíše chudá (24 procent) a pět procent respondentů ji označuje za velmi chudou. Jako spíše bohatou vidí svou domácnost jen šest procent lidí, přičemž podíl těch, kdo ji označují za velmi bohatou, nedosahuje ani procenta.
Pokud jde o uspokojování základních potřeb, výsledky šetření ukázaly, že 16 procent respondentů pociťuje nedostatek peněz na jídlo, včetně tří procent těch, kteří uvedli, že určitě pociťují nedostatek peněz. Necelé čtvrtině dotázaných se v rodinném rozpočtu buď spíše nedostává, nebo určitě nedostává prostředků na běžné nepotravinářské zboží denní potřeby, 37 procentům chybějí finance na oblečení či obuv, 43 procentům chybějí finance na bydlení včetně výdajů za teplo, vodu či elektřinu, 56 procent má ve svém rozpočtu nedostatek peněz na vybavení domácnosti a jiné zboží dlouhodobého užívání, 52 procentům chybí finance na předměty a služby sloužící k uspokojování kulturních, rekreačních nebo sportovních potřeb. Na zdravotní péči, léky a zdravotnické potřeby chybějí finance 38 procentům dotázaných, z nich 11 procent uvedlo, že určitě. Na vzdělávání pociťuje nedostatek peněz 23 procent dotázaných.
Oproti předchozímu výzkumu, který se uskutečnil před rokem, se objevila jediná statisticky významná změna, a to v případě výdajů na zdravotní péči a léky. Podíl respondentů deklarujících dostatek peněz ve svém rodinném rozpočtu vzrostl o pět procentních bodů, čímž se vrátil na úroveň z let 2006 a 2007 po mírném poklesu zaznamenaném v loňském roce, ukázal aktuální průzkum CVVM.
Průzkum se uskutečnil ve dnech na začátku dubna na vzorku 1056 obyvatel ČR starších 15 let.