Evropská ekonomika klesá, ECB poprvé nakoupí soukromé dluhopisy

Jak už se poslední dobou stalo zvykem, mezinárodní organizace, ekonomové a analytici korigují své odhady vývoje hospodářství směrem dolů. Nedávno tak učinila Evropská komise, která pro letošek předpokládá hlubší pokles a pokračování recese i v roce  2010.

Evropské hospodářství bylo podlomeno náporem finanční krize. Významní obchodní partneři se ocitli v problémech a domácí poptávka zeslábla pod vlivem negativní nálady mezi investory i spotřebiteli. Zvlášť citelně utrpěl evropský průmysl, silně závislý na exportech a celosvětové investiční aktivitě.

Šrotovné krátkodobě uspělo

Automobilky, které mají právě v Evropě největší výrobní kapacity a tvoří jednu z opor zdejšího průmyslu, byly nuceny omezovat výrobu, nechat své zaměstnance doma, či je rovnou propustit. Poptávka po autech, stejně jako po jiném relativně zbytném zboží, totiž celosvětově poklesla

Evropské státy přispěchaly automobilkám na pomoc, i když naštěstí nemusely použít tak mimořádné prostředky jako v USA. Politikům postačilo zavedení šrotovného, od kterého si slibovali kromě nárůstu poptávky i obnovu vozového parku bezpečnějšími a ekologičtějšími vozy. Očekávané výsledky se vesměs dostavily, a i když jisté zklamání bylo cítit na Slovensku celkově jsou výrobci aut spokojení. Otázkou zůstává, jak se bude situace vyvíjet poté, co efekt šrotovného vyprchá.

Evropská centrální banka se přidala jako poslední

Finanční krize postupně otřásla všemi světovými ekonomikami a vyžádala si nestandardní řešení. Centrální banky snížily úrokové sazby k nule, ale na rozbouřených trzích zmítaných nejistotou se stále držely poměrně vysoké úroky. A tak centrální bankéři USA, Japonska či Velké Británie přistoupili k poměrně radikálním krokům. Začali garantovat bankovní dluhopisy a přímo nakupovat aktiva na soukromých trzích z cílem stlačit úroky níž.

Jako poslední se k nim přidala Evropská centrální banka (ECB). Přímé nákupy aktiv byly bankovní radou zvažovány už dříve, ale zástupci Německa (především bankéř Axel Weber) s nimi nesouhlasili. Německá Bundesbank je totiž tradičně velmi konzervativní a dlouhodobě upřednostňuje udržování nízké inflace před snahou monetárně oživit hospodářský růst. Důvody tohoto počínání sahají hlouběji do historie, a to až k německé hyperinflaci po 1. světové válce.

Centrální banka stojí před náročnou otázkou. Přímými nákupy na trzích totiž jistě pomůže snížit úrokové míry a přinést určitou míru jistoty, ovšem na druhou stranu hrozí zrychlení inflace, vyšší morální hazard investorů a potenciální zahájení další špatné investiční aktivity, a tedy vyvolání budoucí krize. Centrální banka svými nákupy může odbourat obavy investorů a přimět je k rizikovějším investicím, přidat další peníze do ekonomiky a snížit tržní úrokové sazby, čímž spustí oživení hospodářské aktivity. Vždy je tu však riziko, že svými kroky připraví půdu pro další recesi v budoucnu.

Obavy německého centrálního bankéře Axele Webera jsou jistě opodstatněné, ovšem ve srovnání s jinými ekonomikami není evropský program pro přímý výkup aktiv nijak výrazný. Odpovídá zhruba 0,5 % HDP eurozóny zatímco kupříkladu britská centrální banka má plán ve výši 8 % produkce britského hospodářství.

Nezaměstnanost - kde je strop?

Evropská komise přepokládá na příští rok nižší pokles ekonomiky než letos, ale nezaměstnanost se může vyšplhat až na úroveň 11,5 %. Dá se však očekávat, že s růstem hospodářské aktivity dojde i ke zvýšení poptávky po pracovní síle a trh práce znovu ožije. Strukturální změny zaměstnanosti se zřejmě dotknou především USA. Během expanze v předchozí dekádě tam totiž vznikla spousta nových pracovních míst ve stavebnictví či financích, a tato odvětví utrpěla úderem finanční krize těžké ztráty. Ukázalo se, že některé sektory ekonomiky byly do jisté míry přezaměstnané a propuštění zaměstnanci si budou těžko hledat uplatnění na stejné pozici jako dříve. A to i poté, co recese odezní. 

Dobré zprávy jsou však na obzoru. Situace v USA, nejvýznamnějším obchodním partnerovi EU, se zlepšuje. Zaměstnavatelé propustili méně pracovníků, než ekonomové předpokládali, akciové trhy umazávají své letošní ztráty a bankovní finanční výkazy se zlepšují. Analytici většinou očekávají mírné zlepšení americké ekonomiky v závěru roku a stagnaci v roce 2010. Že jsou však tyto předpovědi v dnešní komplikované situaci do značné míry ošidné asi netřeba připomínat.