Počet přenocování zahraničních hostů meziročně klesl o 18,6 procenta, naopak počet přenocování domácích hostů vzrostl o 2,3 procenta. Počet příjezdů zahraničních hostů klesl o 17,1 procenta, u domácích naopak o jedno procento vzrostl.
"Pokles příjezdů zahraničních hostů byl kromě jiného ovlivněn pravděpodobně tím, že velikonoční svátky připadly letos až na duben. Naopak mírný nárůst domácích rekreantů zřejmě ovlivnily dobré sněhové podmínky na horách," uvedl ČSÚ.
Počet hostů se zvýšil pouze v kraji Jihočeském, a to o 7,6 procenta a Královéhradeckém o 1,1 procenta. Nejvýrazněji naopak klesl v kraji Jihomoravském a Praze, v obou případech o více než 15 procent. Z turistických regionů zaznamenala více než sedmiprocentní růst Šumava, Jižní Čechy o 4,5 procenta a Krkonoše o 4,3 procenta. Nejvyšší pokles příjezdů hostů z pohledu turistických regionů měla Jižní Morava (o 15,4 procenta) a Západočeské lázně (o 13,8 procenta), tedy oblasti s nejvyšší četností luxusních hotelů.
Nejvíce zahraničních hostů přijelo v prvním čtvrtletí z Německa, meziročně o 15,9 procenta méně. Němečtí turisté měli i nejvyšší počet přenocování, meziročně bylo nižší o 18,6 procenta. Z prvních deseti nejčastěji přijíždějících národností statistici zaznamenali růst pouze u turistů z Polska.
V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů 1,3 milionu, meziročně o 9,5 procenta méně. Počet přenocování nerezidentů se snížil výrazněji, a to o 16,5 procenta; u rezidentů byl nižší o 2,6 procenta. V Karlovarském kraji, který vykazuje více než polovinu přenocování všech lázeňských zařízení, byl celkový pokles 12,9 procenta, v tom nerezidentů o 15,5 procenta, naopak počet přenocování rezidentů vzrostl o 2,5 procenta.
Pokoje v hotelech a penzionech byly v prvním čtvrtletí 2009 využity ze 32,8 procenta, tedy o 4,8 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku. Pokles vykázaly všechny kategorie hotelů i penziony. Nejvyšší pokles zaznamenaly pětihvězdičkové hotely, a to 13,5 procentního bodu. Naopak nejnižší pokles vykázaly penziony. Těm i nadále zůstalo nejnižší využití ze všech sledovaných kategorií, a to 24,9 procenta, uvedl ČSÚ.