"Výše pravidelné měsíční úložky na penzijní připojištění by se měla odvíjet od sumy, kterou si chce každý na svůj důchod naspořit. Pro vytvoření dostatečné vlastní rezervy na stáří se doporučuje odkládat minimálně desetinu hrubého příjmu," řekl ČTK mluvčí penzijního fondu České pojišťovny Petr Brousil. Dosavadní zkušenosti podle něj ukazují, že lidé mají tendenci maximalizovat svůj výnos ze spoření prostřednictvím státního příspěvku a tudíž nyní spoří nejčastěji právě 500 Kč měsíčně.
Zejména mladí velmi často přispívají 100 Kč, aby získali dříve nárok na tzv. výsluhovou penzi a ke svým prostředkům se dostali dříve, upozornil šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník. Poměrně málo klientů prý využívá možnosti odečíst zaplacené příspěvky z částky přesahující 500 Kč od základu daně z příjmů.
Ministerstvo financí připravilo novelu zákona o penzijním připojištění, která mimo jiné zvyšuje částku pro maximální státní příspěvek 150 Kč z 500 na 700 korun. "Zvýšení částky pro dosažení maximálního limitu bude mít pozitivní vliv na průměrnou výši příspěvků plynoucí do penzijního připojištění," míní Zámečník. Návrh na zvýšení limitů pro přiznání státní podpory je sice na stole, ale podle informací ČTK z důvěryhodného zdroje se zřejmě v parlamentu v tomto volebním období vůbec nebude projednávat.
K dalšímu zvýšení příspěvků klientů by mohlo podle Brousila pomoci například jejich provázání s příspěvkem zaměstnavatele. V některých firmách již dnes platí pravidlo, že zaměstnavatel přispívá tolik, kolik si je ze svého ochoten spořit zaměstnanec, poznamenal. Ke zvýšení příspěvků klientů by mohlo pomoci také oddělení majetku akcionářů fondu od účastníků penzijního připojištění a rozšíření nabídky penzijních plánů o možnost investování do výnosnějších, byť rizikovějších aktiv, dodal Zámečník.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Nyní má v ČR penzijní připojištění 4,3 milionu osob. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění tak již převyšuje 60 procent práceschopných v Česku, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících.