"Svět se trošičku polarizuje. Na jedné straně stály vyspělé státy, které jsou považovány za místo, kde krize vznikla, na druhé straně rozvojové země, které se vnímají jako oběti krize," řekl Šebesta. Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj jednala od 4. do 15. května, postoj zemí Evropské unie koordinovali a v rámci předsednictví za EU jednali čeští zástupci.
Na společnou zemědělskou politiku jde v Evropské unii v současnosti zhruba 40 procent jejího rozpočtu, po roce 2013 by se v rámci revize tato částka měla postupně snižovat. Dotace by v budoucnosti měly také více směřovat na podporu života na venkově jako takového, omezovány by měly být především dotace vázané na produkci. Podle rozvojových zemí i některých kritiků dotací z vyspělého světa zemědělské dotace rozvojový svět poškozují.
Vyspělé země se v rezoluci dále zavázaly podporovat rozvoj udržitelného zemědělství v Africe. Jeho cílem by mělo být vymýcení chudoby a hladu a zároveň omezení migrace afrického obyvatelstva do jiných částí světa, především do Evropy.
Delegáti z celého světa se zabývali také problematikou biopaliv, otázkami boje se suchem či znehodnocováním půdy. Podle náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče se však prakticky vůbec nejednalo o geneticky modifikovaných potravinách. Názory jednotlivých zemí na tuto problematiku se dlouhodobě velmi rozcházejí. Zatímco jihoamerické státy či USA jsou v postoji k nim velmi liberální, Evropská unie je vůči nim dlouhodobě skeptická.