Důvodem většího tolerování korupčního chování i náchylnosti k němu jsou obavy o přežití firem a o zaměstnání. Zhruba 55 procent dotázaných se proto domnívá, že v příštích letech hospodářské kriminality ještě výrazně přibude.
V Česku má tento názor 40 procent lidí, tedy stejně jako v sousedním Rakousku. Nejvíc jsou o přibývání korupce přesvědčeni Řekové. Zhoršení situace v příštích letech očekává 76 procent z nich. Nejméně se ho obávají Nizozemci a Slováci. V Nizozemsku více hospodářské kriminality předpovídá 31 procent dotázaných, na Slovensku 38 procent.
Ze studie ale také vyplývá, že v době hospodářského poklesu se nezákonné jednání mnohem víc toleruje. Pro pětinu dotázaných jsou ospravedlnitelné úplatky, pokud pomohou udržet zakázky a zachránit podnik. Zhruba stejný podíl lidí by pro záchranu firmy toleroval velkorysé dary, 19 procent pozvání na zábavné akce či dovolené a osm procent neúměrně vysoké náklady na reprezentaci.
Podstrčení "obálky" neodsuzuje v průměru 23 procent Západoevropanů a 29 procent Východoevropanů. Za omluvitelné ho v době krize považuje 38 procent Španělů, 43 procent Čechů, 44 procent Rusů, více než polovina Turků, 14 procent Britů či čtvrtina Němců. Poskytování darů k získání přízně či zakázek by pochopila třetina Čechů, polovina Turků, pětina Španělů a Němců či 15 procent Britů. Studie tak ukázala, že tolerance je vyšší v zemích na jihu a východě Evropy.
Největší riziko podvádění a korupce je podle 42 procent dotázaných u nejvyšších šéfů. Ve středním managementu ho vidí čtvrtina lidí a desetina za nejrizikovější skupinu pro korupci považuje nižší vedoucí.
Ernst & Young průzkum uskutečnil v podnicích s více než 500 zaměstnanci. Letos v březnu se ho zúčastnilo přes 2200 manažerů a pracovníků ve 22 evropských zemích.