Tento seznam je součástí zprávy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD); pařížské mezivládní organizace sdružující tři desítky hospodářsky nejsilnějších států světa s pluralitním demokratickým zřízením a tržní ekonomikou. OECD u svých členských států zjišťovala počet úmrtí při dopravních nehodách na milion obyvatel a také na milion vozidel v roce 2007. Forbes vypracoval žebříček deseti nejnebezpečnějších zemí zprůměrováním obou hodnot.
Rusko zatím členem OECD není, ale tato organizace ho v květnu 2007 pozvala k jednání o přijetí společně s Chile, Izraelem, Estonskem a Slovinskem. ČR je členem OECD od roku 1995.
Nejhorší situace je na silnicích států bývalého sovětského bloku v Evropě, kde je politická infrastruktura dezorganizovaná a slabá. V Rusku, které je na špici žebříčku s 235 úmrtími na milion obyvatel a s 939 smrtelnými nehodami na milion vozidel ročně, se vládě nedaří prosadit dodržování povolené rychlosti a zakročit proti alkoholu za volantem, píše Forbes.
Na druhém místě je Slovensko, kde v roce 2007 na silnicích zemřelo 122 lidí na milion obyvatel a policie zaznamenala 426 smrtelných nehod na milion vozidel. Česká republika na deváté příčce měla podle žebříčku předloni 118 úmrtí na milion obyvatel a 235 smrtelných nehod na milion vozidel.
Jedním z překvapení žebříčku jsou Spojené státy, které jsou na osmém místě se 163 úmrtími na milion vozidel. Ačkoli americká dopravní policie je v porovnání se zeměmi, jako je Rusko, mnohem výkonnější, na smrtelné bilanci se nepříznivě podepisuje zvyk amerických dospívajících holdovat alkoholu a poté sednout za volant, což přispívá k vysokému počtu obětí na silnicích.
Nevládní organizace, které se zaměřují na bezpečnost dopravy po celém světě, ovšem varují, že nejnebezpečnějšími zeměmi co do silničního provozu rozhodně nejsou členské státy OECD. Nijak nepřekvapí, že nejhorší situace je v lidnatých rozvojových zemích, jako je Čína, Indie či Jihoafrická republika.
Ekonomiky těchto států se velmi rychle rozvíjejí a nové automobily zahlcují místní silnice příliš vysokým tempem - průměrný roční nárůst počtu vozidel je v těchto zemích odhadován na 15 procent. Místní policie pak nezvládají zajistit dodržování dopravních předpisů a rozvoj může v mnoha oblastech přinést kulturní šok, například při vybudování dálnice ve venkovských oblastech, kde lidé netuší, že přecházet před rychle jedoucím autem není stejné jako přejít silnici před pomalu se pohybující rikšou.