Dohodu uzavřela v lednu, jen několik dní před koncem svého mandátu, předchozí vláda prezidenta George Bushe. Některým členům Kongresu se však nelíbila a poukazovali na to, že se SAE nesnaží dostatečně účinně mařit jaderné plány dalšího státu Perského zálivu, Íránu.
SAE, které jsou třetím největším vývozcem ropy na světě, plánují výstavbu několika jaderných reaktorů, aby tak uspokojily očekávaný nárůst poptávky po elektřině. Do roku 2017 budou potřebovat vyrobit dalších 40.000 megawattů elektřiny. Pokud Kongres nechá dohodu projít, mohly by americké společnosti GE a Westinghouse Electric získat výrazný podíl z částky 40 miliard dolarů (772,4 miliardy Kč), plánované na výstavbu jaderných elektráren.
Předseda výboru pro zahraniční záležitosti Sněmovny reprezentantů Howard Berman uvedl, že Kongres dohodu pečlivě přezkoumá, aby se ujistil, že nepomůže Íránu při vývoji jaderných zbraní. Podle přívrženců se však není potřeba dohody bát, protože SAE se v dokumentu kromě jiného vzdaly nároků na obohacování uranu, napsala agentura Reuters.