Od západních sousedů ČR se ozývaly hlasy, že oplatky se nevyrábějí jen v daném českém regionu, tedy na území obcí Mariánské Lázně a Velká Hleďsebe. Německo ale nakonec před časem své námitky stáhlo a procedura tak mohla být ukončena. Zápis do rejstříku je pak definitivní tečkou za tímto mnohaletým procesem.
"Zapsání oplatek do rejstříku znamená informaci pro zákazníky, že výrobek pochází se schváleného území, že byl vyroben tradiční technologií a že k výrobě byly použity tradiční suroviny," podotkl ministr zemědělství Jakub Šebesta.
EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.
Mariánskolázeňské oplatky získaly známku PGI a jsou již 19. výrobkem z České republiky, který toto označení získal.
Na seznamu českých výrobků, které již ochrannou známku mají, figurují třeba pardubický perník či hořické trubičky. První registrace ČR získala už při vstupu do unie v roce 2004, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.