Experti: Finanční problémy Gazpromu ohrožují spotřebitele v EU

Experti předpokládají, že Gazprom by mohl s některými členskými státy jednat o změně dodavatelských smluv, což by vedlo jen k vyostření již tak napjaté "energetické" situace mezi EU a Ruskem. I kvůli plynové krizi, kdy ruská firma zastavila kvůli sporu s Ukrajinou dodávky přes tuto tranzitní zemi do Evropy, Gazprom přišel jen za první dva týdny letošního roku o 1,5 miliardy eur, tedy téměř 40 miliard korun. Změna v dodavatelských smlouvách by mu tak mohla přinést kýžené finance.

"Cena (za plyn), kterou díky evropským kontraktům dostává Gazprom, je zpožděná o šest měsíců. Cena zemního plynu se však nyní propadá úplně stejně, jako se propadala cena ropy před šesti měsíci," řekl serveru energetický expert Pierre Noel z analytické společnosti European Council on Foreign Relations, která má sídlo v Londýně.

Podle něj však v současnosti přímo nehrozí, že by na tento vývoj mohli doplatit i evropští spotřebitelé. Do budoucnosti by se však situace mohla změnit. "Uvidíme zhruba za rok, jestliže přetrvá hospodářská krize, zda se objeví nějaká snaha přejednat kontrakty (na odběr zemního plynu) v Evropě," dodal Noel.

Podle polské expertky Agáty Loskotové-Strachotové se problémy stíhaný monopol může o změnu smluv, která by mohla vést ke zdražení plynu i pro malé spotřebitele, skutečně pokusit. Jeho vliv na trh v členských státech EU by tak navíc ještě vzrostl. "Krize může vyústit v růst vlivu ruských firem ve střední a východní Evropě," dodala expertka.

Jako příklad takového vývoje uvádí nedávný prodej zhruba pětiny akcií maďarské ropné společnosti MOL ruské firmě Surgutněftěgaz, která má být podle některých spekulací napojena přímo na ruského premiéra Vladimira Putina. Podle polské expertky podobný prodej, který "potkal" MOL, hrozí i ve společnosti Česká rafinérská, kde svůj podíl chce prodat nizozemský Shell ruskému Lukoilu.

Alexandros Petersen z americké analytické organizace Atlantic Council of the United States si myslí, že podobné transakce by nemusely vyvolávat obavy, kdyby Evropané tušili, kdo za podobnými společnostmi v Rusku stojí. "My opravdu neznáme finanční zázemí Gazpromu. Mělo by se o ní ale uvažovat jako o prodloužené ruce ruské vlády, kde mohou peníze proudit z jedné strany na druhou, aniž by někdo zvenčí tušil, co se uvnitř skutečně děje," doplnil.

Náměstek ředitele Gazpromu Alexandr Ananěnkov dnes v rozhovoru pro tiskovou agenturu Interfax uvedl, že firma by mohla v letošním roce v reakci na slabou poptávku snížit těžbu zemního plynu až o 18 procent. "Objem těžby zemního plynu, vzhledem k reálné spotřebě trhu, bude 450 až 510 miliard metrů krychlových," řekl Ananěnkov. V roce 2008 Gazprom vytěžil 550 miliard metrů krychlových plynu.