Většinu investičních akcí například pozastavilo město Chomutov, které očekává pokles příjmů až o 15 procent. Ještě v polovině března předpokládala chomutovská radnice snížení výnosů asi o devět procent.
Kvůli krizi odkládá některé investiční akce také Bruntál, který odhaduje letošní výpadek v daňových příjmech 22 milionů korun. "Z rozpočtu byl vyřazen záměr vybudovat novou kašnu na náměstí Míru za 2,6 milionu korun. Ze čtyř milionů na 3,5 milionu se snížily výdaje na plošné rekonstrukce místních komunikací," řekl mluvčí radnice Jiří Ondrášek.
Naproti tomu například Plzeň si na "ztrátu" vytvořila už počátkem roku rezervu 230 milionů korun z přebytků minulých let a další zhruba stejnou sumu má ušetřit celoroční redukcí provozních výdajů o dvě procenta. V červnu ale bude schvalovat snížení investic o 140 milionů Kč.
V Jihomoravském kraji v některých případech města zastaví či zruší méně významné investice, ty hlavní ale prý zatím dotčeny nebudou. S výjimkou Znojma okresní města neuvažují o tom, že si kvůli propadu příjmů z daní vezmou investiční úvěr.
Ve Zlínském kraji se většina měst soustředí hlavně na projekty, pro které může získat nebo už obdržela evropské dotace. Vsetínské radnici do dubna příjmy na daních proti loňsku klesly o čtyři procenta. Ani tam ale zatím o omezení investic neuvažují. "Máme vytvořeny účelové rezervy, které bychom v případě ohrožení hospodaření mohli použít," uvedla mluvčí radnice Eva Stejskalová. Město své rozpočty pravidelně připravuje se schodkem, s ohledem na možnost čerpat evropské dotace.
Také na jihu Čech některé radnice spoléhají na rezervy z minulých let, jiné se chtějí vejít do letošního rozpočtu. Pokud to půjde, škrty v plánovaných investičních akcích starostové dělat nechtějí.
Největší středočeské město Kladno začne šetřit především na provozních výdajích. Radnice letos například nenakoupí tolik nových počítačů, bude více šetřit na teple a rezervy chce najít i ve mzdových prostředcích, řekl primátorův náměstek Miroslav Bernášek. Investičních akcí se úsporná opatření nedotknou.
Nijak fatální prý nejsou dopady hospodářské krize ani na hospodaření hlavního města. Je to díky konzervativně sestavenému rozpočtu, úsporám a rezervám, řekl tiskový mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Aktuálně se přesto podle něj očekává daňový výpadek pravděpodobně výrazně vyšší než 1,5 miliardy korun, o čemž hovořily prognózy v březnu. Jednotlivé městské části zatím krizi přímo nijak nepociťují.
Přesto města a obce nevylučují další úsporné opatření jako například zvýšení daní z nemovitostí či omezení financí na běžnou údržbu. Zda k nim budou muset přistoupit, bude záviset na vývoji daňových příjmů v dalším období.