Kde investovat do infrastruktury? V Jihočeském kraji, míní vysokoškoláci!

Jako první část projektu MasterCard česká centra rozvoje byl proveden průzkum* mezi studenty Vysoké školy ekonomické v Praze. Anketa byla zaměřená na investiční atraktivitu krajů a přinesla mnohé zajímavé postřehy vysokoškoláků.

„Druhý ročník projektu MasterCard česká centra rozvoje jsme se rozhodli zaměřit na investiční atraktivitu. Obzvlášť v dnešní době jsou investice zásadním faktorem rozvoje regionálních a municipálních ekonomik, navíc jsou významným zdrojem tvorby pracovních míst,“ řekl Pavel Javorský, ředitel kanceláře MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Na otázku, v kterém kraji by byly potřeba investice do rozvoje infrastruktury, studenti nejčastěji uváděli kraj Jihočeský (16 %). Největší mezeru zde spatřují v absenci dálnice D3, ale zároveň si nepřejí, aby zničila nejcennější pozitivum kraje – krásnou přírodu. Další z krajů, které by potřebovaly podle studentů zlepšit infrastrukturu je Moravskoslezský kraj (14 %) a Vysočina (14 %).

Pokud by studenti byly investoři zahraničních společností, je zajímavé, že většina jejich investic by byla lokalizována v tradičních regionech spojených s daným odvětvím.

„Studenti mají zažitý nějaký obraz regionální ekonomiky, např. Pardubický kraj rovná se chemický průmysl. To platí, ale pouze do určité míry. V současnosti dochází k významným změnám ve struktuře regionálních ekonomik. Dochází k růstu významu služeb, např. informačních a komunikačních. Jako příklad velkých změn ve struktuře ekonomiky může sloužit progresivní Zlínský region,“ hodnotí názory studentů prof. RNDr. René Wokoun CSc., vedoucí katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ideální kraj pro investice v automobilovém průmyslu je dle studentů kraj Středočeský (51 %). Pro firmu podnikající v biozemědělství by volili tradiční zemědělské kraje – Jihomoravský (44 %) a Jihočeský (23 %). Chemický nebo farmaceutický průmysl je spojován s Ústeckým krajem, pro elektroniku a elektrotechniku je zase podle studentů optimální Hlavní město Praha (28 %) nebo Středočeský kraj (23 %). Praha také zvítězila většinově v umístění investic pro Software a ICT technologie (74 %).

Na otázku, v kterém kraji by byly potřeba investice do rozvoje infrastruktury, studenti nejčastěji uváděli kraj Jihočeský (16 %), Moravskoslezský kraj (14 %) a Vysočina (14 %).

Volný čas studenti nejraději tráví v Praze (20 %) a v Jihočeském kraji (20 %). Mnozí z nich upřednostňují velká města kvůli lepším možnostem a bohatší nabídce kulturního vyžití. Prahu (44 %) také spatřují jako nejlepší místo pro své budoucí zaměstnání, a to i za předpokladu, že by ve všech regionech byly stejné platové podmínky

Jihočeský kraj (32 %) je také podle studentů nejlepší místo pro výchovu jejich dětí z hlediska kvality životního prostředí, z hlediska infrastruktury jsou nejlepší podmínky pro výchovu dětí v Praze (54 %).

Překvapivé výsledky vyšly z odpovědí o představě strávení důchodu, studenti raději preferují kraje s dobrým životním prostředím a hezkou přírodu. Před Prahou (11 %) a Středočeským krajem (10 %) studenti preferují Jihočeský kraj (26 %). Do kraje svého původu by se chtěli na důchod vrátit všichni studenti z kraje Libereckého, Moravskoslezského a Zlínského (100 %). Nejméně by své stáři chtěli studenti prožít v Praze.

***
Projekt MasterCard česká centra rozvoje navazuje na úspěšnou světovou studii MasterCard Worldwide Centres of Commerce, jejíž koncept je přizpůsoben podmínkám českého trhu. Projekt určuje sílu vlivu měst a regionů ČR na tuzemskou ekonomiku a hodnotí, jak nejvýznamnější města ovlivňují české hospodářství. Zároveň posuzuje investiční atraktivitu vybraných měst a krajů, definuje, jaké příležitosti nabízejí. Výsledky projektu mohou být užitečným zdrojem informací pro domácí a zahraniční investory,  developery, banky, ministerstva a instituce, které rozhodují na regionální bázi.

* Průzkum o investiční atraktivitě krajů byl realizován mezi studenty Vysoké školy ekonomické v Praze během března roku 2009. Ankety se zúčastnilo celkem 158 studentů, z toho 71 % žen a 29 % mužů. Průzkum probíhal dotazníkovým šetřením.