Firmám vadí, že investice do učňů si nemohou nijak pojistit

Zlepšit by se prý měla propagace řemesel a také je třeba vymyslet takový systém, který by firmám zaručil návratnost peněz vynaložených na studium žáka. "My jsme například uzavřeli smlouvy se čtyřmi školami v České republice, které nám budou vychovávat žáky v oborech, které nejvíce potřebujeme," uvedl Pavel Šplíchal z Metrostavu. Uznal ale, že malé a střední firmy na toto finance nemají.

Školy by prý nejvíc ocenily právě přímou finanční podporu od firem, chybí jim totiž peníze na výuku. Potýkají se však i s nedostatkem uchazečů o studium. "Nedostatek žáků v oborech s výučním listem je také z velké části dán obavami rodičů, že jejich děti nebudou mít šanci dál se vzdělávat. Z tohoto důvodu se snažíme vytvořit prostupnost nástavbového studia pro všechny obory," potvrdil Zdeněk Pracný z ministerstva školství.

Další možností, jak řemesla pro žáky zatraktivnit, jsou čtyřleté maturitní obory, jejichž součástí je i praktický výcvik. Absolvent umí manuálně pracovat, ale zároveň má dostatečné znalosti pro vysoce kvalifikovanou práci, třeba mechanika.

Ve školním roce 2011 a 2012 přitom podle odhadů klesne jen v Praze počet žáků v prvních ročnících učňovských oborů ze 3000 na 1000. Hlavní město proto spustilo kampaň Řemeslo žije, bude v ní propagovat obory jako klempíř, lakýrník, kominík nebo švadlena, kde uchazeči chybí nejvíce.

Přilákat co nejvíce mladých lidí k řemeslu se snaží soukromníci i kraje už několik let. Například některé automobilové firmy poskytují u vybraných oborů prospěchová stipendia, České dráhy zase nabízejí měsíční kapesné a příspěvek na bydlení, školní pomůcky a dopravu. Za to jim však musejí studenti podepsat, že budou u nich pracovat nejméně pět let od maturity.