Evropská komise by měla během několika měsíců představit zprávu, která se týká potravinářského trhu. "Obsahovat bude také informaci, zda obchodní sítě nadužívají svého postavení," doplnil Sawicki.
V Polsku jsou rozdíly v maržích výrazné. U pečiva si obchodníci počítají marže do deseti procent, u uzenin od osmi do 25 procent a u vodky 15 procent, ale v případě mléčných výrobků a vajec činí přes sto procent. Takové marže se odrážejí ve vyšších cenách v obchodech. "Měli bychom se na to důkladně podívat a stanovit maximální hranici," zdůraznil Sawicki.
Ředitel Polské organizace obchodu a distribuce Andrzej Faliński míní, že takový návrh je už na hranici evropského práva. Do souvislosti ho dává s předvolební kampaní do Evropského parlamentu.
Evropský parlament vyzval, aby vznikla studie na téma marží. Podle europoslanců obchodní sítě neustále zvyšují ceny potravin. Na cestě od zemědělců přes velkoobchody a prostředníky až do obchodů tak potravinářské produkty zdraží až pětinásobně.
Polští producenti upozorňují, že obchodníci už před několika měsíci, když začali předvídat šetření Poláků kvůli hospodářské krizi, žádali dodavatele o snížení cen o více než 20 procent. Mnoha výrobcům se tak kvůli tlaku obchodníků a dodatečným poplatkům spolupráce s prodejními sítěmi nevyplácí.
Podle informací společnosti Nielsen, hypermarkety, supermarkety a diskonty kontrolují 40 procent polského trhu. Ve Francii, Belgii či Nizozemsku jejich podíly překračují 90 procent.
Ekonomové upozorňují, že ve skutečnosti je omezení marží cestou k likvidaci svobodného trhu. Návrh se nelíbí ani všem výrobcům potravin. "Lepším způsobem na posílení pozice ve vyjednávání se sítěmi je konsolidace producentů," míní Konrad Mickiewicz z cukrovaru Baltyk. Nápad kritizují také obchodníci.