"Neustále přijímané nové a další směrnice, normy a vyhlášky a jejich zavádění do praxe představuje pro evropské firmy včetně těch českých obrovské finanční náklady navíc. Lze jen spekulovat, kolik tyto finanční náklady znamenají možných pracovních míst a investic například do vědy a výzkumu, pokud by tyto peníze zůstaly ve firmách a mohly být smysluplně využity k rozvoji jejich podnikání," uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Obrovské finanční náklady jsou podle něj zároveň i na straně orgánů, které regulaci samy tvoří a zavádějí, tedy státní správa na národní úrovni a instituce EU na úrovni evropské. "Tyto náklady dosud však nikdo nevyčíslil, přestože po tom již dlouhou dobu voláme," dodal Kužel.
Podíl evropské legislativy platný na národní úrovni se podle Hospodářské komory dnes pomalu blíží 70 procentům, což je ve srovnání se situací před dvěma roky, kdy to byla zhruba polovina, výrazný nárůst. O to důležitější se prý jeví v tomto kontextu společný tlak podnikatelských organizací napříč celou EU proti vytváření další regulatorní zátěže podnikání.
V rámci akčního programu pro snižování administrativní zátěže v EU, který byl zahájen v roce 2007, je cílem Evropské komise snížení o 25 procent do roku 2012. Česká vláda si pak vytkla v roce 2005 za cíl do roku 2010 snížit o pětinu administrativní zátěž podnikatelů ve vybraných resortech, které jsou původci 80 procent této zátěže.
HK míní, že i přes aktivní přístup ministerstva průmyslu a obchodu k této problematice se plán nedaří plnit. Z průběžných výsledků vyplynulo, že ke konci prvního pololetí roku 2008 se podařilo snížit administrativní zátěž podnikatelů pouze o 7,5 procenta. I toto číslo ale představuje významnou úsporu nákladů na straně podnikatelů 5,7 miliardy korun ročně, poznamenal Kužel.