Standard & Poor's pohrozila Británii ztrátou nejvyššího ratingu

Nepříjemné překvapení čekalo na politiky Velké Británie 21. května poté, co ratingová agentura Standard & Poor's oznámila, že snižuje výhled pro nejvyšší (AAA) rating pro britské vládní dluhopisy (Gilty) ze „stabilního“ na „negativní“. Jasně tak odpověděla na snahu politiků nejen v Británii, ale i v ostatních průmyslově vyspělých zemích, řešit problémy domácích ekonomik zachováním původních výdajů i při vysokém výpadku příjmů. Jak agentura ve své zprávě uvedla, revize výhledu je zapříčiněna obavami z toho, že by britský veřejný dluh mohl v horizontu několika málo let dosáhnout 100 % HDP, což zvyšuje pravděpodobnost skutečného snížení ratingu na jedna ku třem.

Nárůst dluhu

Růst zadlužení Británie v posledních měsících byl skutečně ohromný a ani výhled do dalších let není o nic příznivější. Zatímco ještě v polovině roku 2007 dosahoval veřejný dluh Británie pouhých 35 % HDP a byl tak jedním z nejnižších mezi vyspělými průmyslovými zeměmi, v současnosti již přesahuje 52 % a podobným tempem by měl stoupat i v budoucnu. Vedle fiskálních stimulů a potřeby hradit výpadky na příjmové straně, přitom více než polovina současného přírůstku jde na vrub snahy britské vlády zachránit domácí banky, které se díky finanční krizi dostaly do velkých problémů. Výsledkem aktivity britské vlády tak bylo plné znárodnění dvou velkých domácích bank (Northern Rock a Bradford & Bingley), které navíc zůstávají nadále ztrátové. Britská vláda současně částečně znárodnila také obří bankovní domy jako je Royal Bank of Scotland, Lloyds, nebo HBOS, které dostaly finanční injekce výměnou za vládní podíl, jenž tak například v RBS dosahuje v současnosti majoritních 68 %. Další miliardy liber přitom Británie přislíbila jako garance na některé rizikové cenné papíry domácích bank a celkem tak doposud za záchranu finančního sektoru utratila 150 mld. liber.

Důvody které donutily S&P ke snížení ratingu však nepramení pouze z minulých kroků, ale zejména z výhledu do budoucna, který nedávno nastínil britský ministr financí Alistair Darling. Podle něj by měl jen ve fiskálním roce 2009 dosahovat rozpočtový deficit rekordních 175 miliard liber, což představuje více než 12 % HDP. Další roky nebudou přitom podle projekcí ministra financí o nic lepší a deficit se má snižovat velmi zvolna, když by se tak jen v období mezi lety 2009-2013 Británie měla zadlužit dohromady o 606 mld. liber. V březnu tohoto roku přitom celkový veřejný dluh dosahoval v Británii 754 mld. liber.

Skutečně může Británii ztratit AAA rating?

Británie by rozhodně nebyla první ekonomikou, která by v důsledku finanční krize ztratila nejvyšší rating. Již v lednu S&P odebrala tuto výsadu Španělsku, Portugalsku a Řecku, které dva měsíce na to následovalo také Irsko. Důvod u všech čtyř zemí byl přitom vždy stejný, a to razantní zhoršení jejich fiskální pozice. O tom zdali bude další obětí i Británie však agentura pravděpodobně nebude rozhodovat dříve než v příštím roce, kdy bude znám vítěz parlamentních voleb. Předvolební průzkumy zatím favorizuji se značným náskokem Konzervativní stranu Davida Camerona, konkrétnější kroky jak snížit prudký růst zadlužení pravděpodobně ale budou známy až po volbách, protože s příslibem vyšších daní a nižších státních výdajů žádná z obou hlavních stran do voleb zcela určitě nepůjde. Aby se Británie snížení ratingu vyhnula, budou to však právě tyto bolestivé kroky, které bude muset nová vláda učinit.

 V tomto ohledu pak varování S&P představuje velmi jasný vzkaz budoucímu premiérovi, který tak bude mít při sestavování rozpočtu do dalších let nabitou zbraň u hlavy. Snížení vládních výdajů a zvýšení daní je přitom při vysokém rozpočtovém výpadku téměř nevyhnutelné. Vláda totiž nemůže počítat s tím, že by se v dalších letech zalepila chybějící zdroje rostoucími příjmy, když návrat hospodářského růst z před období finanční krize je díky stavu britských bank zatím pouze představou z říše snů.  Dá se proto očekávat, že poté co by se britský HDP měl v roce 2009 propadnout o 4 %, budou nadcházející roky charakteristické jen velmi nízkým hospodářským růstem a zvýšenou nezaměstnaností, k čemuž by mohly, vedle samotných dopadů krize na finanční sektor, výrazně přispívat právě také vládní úsporná opatření a vyšší daně. 

Vysoká cena za krátkodobá řešení

Ztráta ratingu je pro každou zemí velmi nepříjemnou zprávou, obzvláště pak jedná-li se o zemi, která přichází o rating nejvyšší. Její dluhopisy totiž ztrácejí punc super-bezpečných cenných papírů, což vede k výraznému růstu požadovaného výnosu a tedy prodražení dluhového financování země. To pak příslušné zemi komplikuje nejen získávání nových zdrojů, ale i refinancování starých dluhů, což může dramaticky zvýšit náklady dluhové služby. Dá se proto očekávat, že britští politici budou dělat vše proto, aby nejvyšší rating udrželi, protože jeho ztráta by mohla pro druhou největší evropskou ekonomiku znamenat skutečně výrazné komplikace. Už jen samotná zmínka agentury o snížení výhledu přitom vedla k prudkému růstu požadovaného výnosu z britských dluhopisů, který je nyní nejvyšší od konce listopadu minulého roku. O tom, že financování obřího dluhu nemusí být jednoduché ani s nejvyšším možným ratingem se přitom Británie přesvědčila již koncem března, kdy tamní Úřad pro řízení dluhu (Debt Management Office) nebyl schopen poprvé od roku 1995 prodat celý objem emitovaného dluhu a aukce tak skončila neúspěchem. Tehdy DMO dražil třicetiletý Gilt ve výši 1,75 mld. liber a celková poptávka dosahovala pouhých 1,67 mld. Přestože se od té doby situace i díky růstu požadovaného výnosu zlepšila, březnová aukce byla pro britské politiky velmi výmluvným varováním.

Británii v současnosti hrozí, že se z ní stane do budoucna jeden z ukázkových příkladu toho, jak krátkodobá řešení mohou mít velmi negativní dlouhodobé dopady. Ať už o rating nakonec přijde nebo si jej udrží, výsledkem snahy bránit za každou cenu ekonomice v návratu zpět k rovnováze, ze které byla vykolejena dřívější fiskální a monetární politikou, povede pouze k výraznému roztažení krize v čase. Ta nakonec bude daleko delší a bolestivější než v případě, kdy by ji byl dál prostor k rychlé a efektivní korekci.  

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.