Členové ODS spustili petici proti koncesionářským poplatkům

"Veškeré organizační informace, včetně petičních archů, jsou od dnešního dne k dispozici na stránkách iniciativy," uvedl Kožušník.

Mluvčí České televize Ladislav Šticha již dříve označil návrh na zrušení poplatků za populismus. Podle něj by vedl k oslabení nezávislé pozice médií veřejné služby. "Poplatky jsou vyzkoušené a v řadě evropských zemí fungují," řekl ČTK.

Také mluvčí Českého rozhlasu Eva Tichá poukázala na nutnost zachování nezávislosti rozhlasu. "Naše stanovisko se nemění a na podobné petice nebudeme reagovat," řekla ČTK.

"Záměrem předkladatelů není měnit současnou rovnováhu na mediálním trhu, ani nijak zasahovat do současné míry nezávislosti veřejnoprávních médií," řekl Kožušník. Podle něj jde o odstranění přežitého a neefektivního systému.

Kožušník je spolu se Svobodou autorem návrhu zákona na úplné zrušení poplatků. Zákon předložili v Senátu koncem března. Počítají v něm s tím, že by místo poplatků měly ČT a ČRo dostávat část výnosu daně z přidané hodnoty, čímž by se podle předkladatelů ušetřily náklady spojené s výběrem poplatků.

ČT ušetří podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, Český rozhlas 180 milionů korun. Televize by pak podle předlohy měla dostávat ročně 5,8 miliardy korun, rozhlas dvě miliardy korun za rok. Jsou to podle autorů novely částky, které odpovídají současnému příjmu obou médií z koncesionářských poplatků.

Ministerstvo financí však s návrhem zákona nesouhlasí s odůvodněním, že výpadek v příjmech státu téměř osm miliard by byl příliš velký. Zároveň doporučilo rozdělit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků mezi více subjektů - zejména kraje a obce.

Podle Kožušníka nyní návrh projde legislativním procesem, ve kterém bude prostor námitky zpracovat. "Jsem přesvědčen, že kdybychom snížili náklady v oblasti byrokracie veřejné správy, peníze na veřejnoprávní média najdeme," podotkl dnes na tiskové konferenci.

Změna by podle normy měla platit od počátku příštího roku, do té doby chtějí autoři zákona shromáždit připomínky všech dotčených institucí. Zákon má podobu senátorského návrhu, jeho autoři tak budou muset pro svůj návrh získat nejprve podporu většiny členů horní komory, aby o něm mohla jednat i sněmovna.