Za relativně zdravé lze podle ministerstva považovat, že se domácnosti zadlužují i nadále především z důvodu řešení bytových potřeb. Tyto úvěry tvoří 60 procent zadlužení domácností. V absolutním vyjádření vzrostly loni úvěry na bydlení o 104 miliard korun a úvěry na spotřebu o 37,6 miliardy korun.
Ve srovnání se zbytkem Evropy zůstává úroveň zadlužení domácností vztažená k výkonnosti ekonomiky při hodnotě 27,2 procenta stále relativně nízká, ale potenciálně varovná vzhledem ke zpomalení ekonomiky a možnému zhoršení schopnosti domácností splácet úvěry.
Dynamice růstu závazků domácností je podle MF třeba věnovat více pozornosti. Největší problémy se splácením hrozí především nejvíce ohroženým skupinám, jako jsou například nízkopříjmové domácnosti, které na obsluhu svých závazků musí vynakládat relativně nejvíce ze svých příjmů. Dosavadní nízká úroveň zadlužení domácností v poměru k HDP ovšem bude působit jako zmírňující faktor dopadu zpomalení ekonomiky na české domácnosti.
Náklady na splácení dluhů loni narostly. Sazba RPSN u nových korunových bankovních úvěrů na spotřebu vystoupala až na úroveň 14 procent, což představuje citelný nárůst oproti hodnotě 12,1 procenta v dubnu 2007. RPSN na nákup bytových nemovitostí zmírnila meziroční tempo růstu a dosáhla hodnoty 5,9 procenta po předloňské hodnotě 5,6 procenta. RPSN udává procentní podíl z dlužné částky, který musí klient zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.
Na růst úrokových sazeb spotřebních úvěrů a úvěrů na financování bydlení mělo vliv více faktorů. V první polovině roku působil nejvíce efekt dřívějšího zvýšení sazeb České národní banky. Naproti tomu ve druhém pololetí, kdy ČNB již svoje sazby snižovala, se projevoval růst rizikové prémie s tím, jak se měnil přístup subjektů na finančních trzích k riziku, uvedlo ministerstvo.
Struktura úspor domácností se loni téměř nezměnila. Přes 70 procent svých úspor svěřily domácnosti bankám a stavebním spořitelnám. České domácnosti tak i nadále zůstávají velmi konzervativní. Svůj vliv na rozložení jejich úspor měla zajisté i finanční krize, která české domácnosti vedla k převodu části úspor z rizikovějších produktů do pojištěných bankovních vkladů.
Nejvyššího meziročního nárůstu, o téměř 19 procent, dosáhly netermínové vklady. Dvouciferným tempem rostlo ještě penzijní připojištění a vklady v cizí měně. Propady hodnot cenných papírů na kapitálových trzích v důsledku finanční krize se projevily v meziročním poklesu prostředků investovaných do podílových fondů.
Celkové úspory domácností MF definuje jako souhrn bankovní termínovaných a netermínovaných vkladů, vkladů v cizí měně, stavebního spoření, penzijního připojištění, životního pojištění, podílových fondů a přímých investic do cenných papírů. Jde tedy o prostředky, které domácnosti využívají k investování nebo spoření.