Za pomalý růst mezd podle analytiků může recese, bude ještě hůře

Průměrná mzda v Česku vzrostla v 1. čtvrtletí podle původní metodiky o 2,4 procenta na 22.941 Kč. Po odečtení vlivu inflace se mzda za první tři měsíce roku meziročně zvýšila o 0,3 procenta. Podle nové metodiky započítávající i malé firmy průměrná hrubá měsíční nominální mzda stoupla nominálně o 3,1 procenta na 22.328 Kč. To je reálně o procento více.

"Vývoj mezd v úvodu letošního roku reflektuje dopad globální recese na českou ekonomiku. Mnoha firmám klesly tržby a zisky, a musely proto hledat úspory v nákladech. Šetření v mzdových nákladech se projevuje zpomalením růstu mezd anebo propouštěním," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Stejně jako mzdy podle něj ve čtvrtletí fakticky stagnovala i spotřeba domácností.

"Růst mezd podle očekávání zpomalil na nejnižší úroveň za celou dobu existence Česka," upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň dodal, že v šesti z 19 sledovaných sektorů došlo ve čtvrtletí dokonce k nominálnímu propadu mezd. "Není překvapením, že mezi těmito sektory figurují ubytování a stravování, činnosti v oblasti nemovitostí a administrativní a podpůrné činnosti, tedy sektory, do nichž se krize promítla obzvláště silně," uvedl. Zpracovatelský průmysl si udržel nepatrný růst.

Tyto údaje ovšem mohou být podle Sobíška částečně zkreslené propouštěním kmenových zaměstnanců, jimž bylo vypláceno odstupné.

"Díky nízké inflaci si zaměstnanci i v recesi mohou dovolit o trochu více než před rokem. Ovšem počet zaměstnanců se snížil o téměř čtyři procenta a ve zpracovatelském průmyslu dokonce o devět procent," upozornil analytik Raiffeisenbank Michla Brožka.

Překvapením přitom podle něj není ani rychlejší růst mezd v nepodnikatelské sféře, tedy například ve státních institucích. "Veřejný sektor z hlediska mezd v minulém roce spíše šetřil zatímco v tomto roce by měl působit ve směru růstu průměrných mezd a fungovat tak z hlediska hospodářství anticyklicky," uvedl Brožka.

Za celý letošní rok předpokládají analytici zvýšení průměrné mzdy v České republice zhruba o 1,5 procenta, což by představovalo zanedbatelný reálný růst. V průmyslu přitom podle Brožky bude nulový nominální nárůst mzdy, což znamená reálně pokles.

"Výše platů se fakticky nezměnila, lidé by se naopak měli připravit na to, že jejich mzdy by se mohly dokonce snižovat. Je to přirozená reakce ze strany firem, které se dostávají do finančních problémů zaviněných nedostatkem práce," reagoval na dnešní údaje prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Zároveň dodal, že mzdové náklady tvoří hlavní nákladovou položku v podnicích a ty ve snaze zachovat výrobu a maximální počet zaměstnanců šetří i v této oblasti.

Podle dubnového průzkumu Hospodářské komory mezi více než tisícovkou tuzemských firem téměř 40 procent z nich plánuje snižování platů ve svých podnicích.

Dnes zveřejněná čísla jsou podle Sobíška konsistentní s meziroční stagnací soukromé spotřeby. "Propad HDP tedy zapříčinily jiné faktory, zřejmě zejména nižší investice a výprodej zásob," odhadl. Strukturu vývoje ekonomiky přitom ČSÚ zveřejní 9. června.