Soud: Pomoc uchazečům o práci v EU se odvíjí od vazby na trh práce

Nově by se tak podle tohoto precedentu členské státy měly řídit také tím, zda si uchazeč o práci pocházející z jakékoli jiné členské země EU vybudoval v daném státě skutečnou vazbu na trh práce. Definice této vazby na trh práce přitom bude záležet na rozhodnutí úřadů jednotlivých členských států. Osoba, která by mohla mít nárok na peněžitou podporu, přitom podle soudního dvora ani nemusí získat status pracovníka. Tento pojem bývá používán jako společné označení pro osoby ekonomicky aktivní - zaměstnané i samostatně výdělečně činné. Základní pojem "pracovník" však podle soudního dvora "nekopíruje" definici stanovenou konkrétním vnitrostátním právem členského státu, ale definici stanovenou právem unie.

Norimberský soud požádal o rozhodnutí Evropský soudní dvůr poté, co dva řečtí státní příslušníci žalovali norimberský úřad práce. Ten jim totiž po jisté době odňal peněžitou pomoc pro uchazeče o zaměstnání. Soud v bavorském městě totiž rozhodl, že oba žalobci neměli nárok na sociální dávky pro nezaměstnané, protože jeden z Řeků předtím pracoval jen krátce a jeho zaměstnání mu nestačilo na zajištění obživy. Druhý Řek prý pracoval jen o něco déle než měsíc.

Soudní dvůr ve svém čtvrtečním rozsudku vyzval norimberský soud, aby své rozhodnutí přezkoumal. Podle něj nelze přes omezenou výši platu a krátkodobost zaměstnání vyloučit, že oba Řekové pracovali efektivně, což by znamenalo, že jim může být přiznán statut "pracovníků". Soudní dvůr uvedl, že pokud by norimberský soud po přezkoumání případu dospěl k závěru, že oba Řekové mají postavení pracovníků, měla by dvojice mít alespoň po dobu šesti měsíců od ztráty svého zaměstnání nárok na požadované dávky.

Soudní dvůr pak zkoumal též možnost odmítnout finanční podporu uchazečům o zaměstnání, kteří nemají postavení pracovníků. V této souvislosti vzal v úvahu, že občané Evropské unie mají přiznáno právo na rovný přístup k pracovním příležitostem a následné rovné zacházení. Proto rozhodl, že uchazeči o zaměstnání mohou mít nárok na peněžitou podporu, která by jim usnadnila hledání dalšího zaměstnání.

Členský stát má však dle soudního dvora právo takovouto dávku přiznat pouze uchazečům o zaměstnání, kteří mají skutečnou vazbu na trh práce tohoto státu. Definice skutečné vazby na trh práce, stejně jako výše dávek, se však prý má odvíjet od rozhodnutí příslušných vnitrostátních orgánů.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti v Česku má od počátku ledna evidovaný uchazeč o zaměstnání, který získal v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání nějakou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.