"Podnikatelé považují většinu evropské legislativy za zbytečnou a ztěžující jejich podnikání, místo jeho usnadňování. České firmy se v mnoha oblastech cítí diskriminovány a znevýhodňovány proti svým konkurentům zejména ze starých členských zemí," uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Evropské instituce podle něj nejsou schopny zajistit v mnoha oblastech rovné podmínky pro firmy z nových členských zemí, což je jedním z hlavních důvodů negativního vnímání Bruselu mezi tuzemskými podniky.
Významný podíl firem podle průzkumu také nevěří, že čeští europoslanci mají šanci cokoliv na evropské úrovni prosadit. To podle Kužela nevypovídá o neschopnosti zákonodárců, ale spíše o vnímání ČR jako velmi malé země v konkurenci ostatních členů EU. Obecně převládá názor, že velké země ty malé prostě převálcují a prosadí si to, co je nejvýhodnější pro jejich domácí firmy. "Je důležité, aby se to nestalo pravidlem, což vnímáme jako velkou výzvu pro nově zvolené české europoslance," dodal Kužel.
Za nejdůležitější evropská témata pro podnikání firmy nejčastěji považují podporu malých a středních podniků (23 procent) a snižování administrativní zátěže a daňovou legislativu (19 procent). Zásadními tématy podle firem jsou i strukturální fondy, volný pohyb pracovních sil na vnitřním trhu a energetika.
Podnikatelé jsou toho názoru, že čeští europoslanci nemají téměř žádnou šanci ovlivnit podobu nové evropské legislativy v Evropském parlamentu. Tento názor zastává třetina podnikatelů napříč celou republikou. Necelá třetina tuzemských firem si myslí, že čeští europoslanci mají největší šance podobu nové evropské legislativy ovlivnit jako členové politických frakcí bez ohledu na státní příslušnost. Další třetina vidí největší šance v rámci společného prosazování národních zájmů bez ohledu na politickou příslušnost.
Evropský parlament má možnost ovlivnit podnikatelské prostředí v EU jen podle 14 procent tuzemských podnikatelů. Za hlavní instituci, která ovlivňuje vývoj podnikatelského prostředí v EU, považují firmy Evropskou komisi (43 procent společností).
Ve volbách do EP zvítězily strany pravého středu, značné úspěchy zaznamenaly extremistické a populistické formace. Pro levici ve velkých zemích evropské sedmadvacítky, jako je Německo, Británie a Francie, jsou výsledky voleb historickým debaklem. Hlasování provázela nízká účast voličů, volit jich v průměru přišlo jen 44 procent. Ve většině postkomunistických zemích to bylo ještě výrazně méně, v Česku svůj hlas odevzdalo jen 28 procent voličů.