Deficit vznikl v důsledku ztrát z obchodů na akciových trzích a vysokých provizí, které fondy v minulosti vyplatily finančním poradcům za uzavření smlouvy s novým klientem. "Znamená to, že kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, šest miliard by v systému chybělo," uvedla náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Mladá fronta Dnes v květnu uvedla, že fondy evidují za lovení nových klientů sumu více než čtyři miliardy korun.
Vklady střadatelů podle deníku ohroženy nejsou. Klientům zákon garantuje, že se jim v nejhorším případě vrátí alespoň to, co do systému vložili, plus státní podpora, tedy maximálně 150 korun měsíčně. Klientům ale na druhou stranu hrozí, že se jejich peníze v dalších letech prakticky vůbec nezhodnotí. Fondy totiž budou chtít zalepit díru v hospodaření právě omezením výnosů, které klientům připisují, píšou HN.
Přesnou výši deficitu asociace fondů neuvedla. "Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali. Děláme všechno pro to, abychom situaci napravili," řekl šéf APF Jiří Rusnok.
ČNB podle Rusnoka například chce, aby fondy vytvářely rezervy k rizikovým obchodům, jako jsou investice do akcií či nemovitostí. Požaduje také přesné stanovení pravidel, podle kterých by akcionáři fondů museli doplňovat kapitál.
Tuzemským penzijním fondům stoupl v prvním čtvrtletí zisk meziročně na 885 milionů korun z 560 milionů Kč. Na konci března mělo penzijní připojištění 4,346 milionu osob, což bylo o 50.000 lidí více než v závěru roku 2008. Výsledky v květnu zveřejnila Asociace penzijních fondů.
Loni se propadl zisk penzijních fondů na 706 milionů korun ze 4,39 miliardy korun předloni.