Máme se bát rostoucí zadluženosti našich domácností?

Dnešní dobu lze bez nadsázky označit jako dobu špatných zpráv. Negativní zprávy se na nás valí ze všech stran. Kladivo ekonomické recese dopadlo plnou silou už i na naši ekonomiku. Svědčí o tom pravidené várky statistických údajů, kdy jeden rekordní pokles střídá druhý. Současnou recesi, stejně jako každou před ní provází celá řada negativních jevů. Jedním z nich je i rostoucí počet lidí, kteří se dostanou do problémů se splácením svých závazků. Díky ochlazení ekonomiky totiž řada lidí přišla (a ještě příjde) o práci. Mnoho dalších, pak může na několik let zapomenout na nějaké významnější zvyšování mezd či platů. A jsou to právě dva výše zmíněné faktory, které vedou k růstu počtu lidí, kteří mají problémy s dluhy. Je však rostoucí počet těchto lidí alarmující a měli bychom se bát jeho dalšího prudkého nárůstu?

Domníváme se že nikoliv. Proč? Důvodů je celá řada. Za prvé zadlužení českých domácností, byť roste rekordním tempem, je stále jen zlomkem zadluženosti, která je normální v západní Evropě či v USA. Zadluženost českých domácností je nízká jednak co do poměru vůči výši českému HDP, ale i co do poměru k výši vkladů v bankách. Jednoduše řečeno  - Češi mají u bank stále ještě uloženo několikanásobně více peněz než bankám dluží. V zahraničí je pak tento poměr přesně opačný. Pozitivním faktorem je i dobrá struktura zadluženosti našich domácností. Celé tři čtvrtiny dluhů jsou totiž úvěry na bydlení, které jsou již ze své podstaty méně rizikové než úvěry spotřebitelské. Hypotéku si díky nutnosti zajištění nemovitostí nikdo nebere tak impulzivně jako spotřebitelský úvěr.

Předlužení lidé půjčku od banky nedostanou

Dalším důvodem hovořícím proti panice z  rostoucího počtu lidí, kteří budou mít problém s dluhy, je i samotný princip fungování finančního trhu. Banky si totiž každého žadatele o půjčku před jejím udělením pořádně prověří. Dostanou se totiž poměrně jednoduše přes úvěrové registry k údajům o tom, kolik kdo dluží (Bankovní a nebankovní registr klientských informací) a jak splácí své závazky (registr Solus). Přičemž právě v Solusu se banka dozví, jak žadatel o půjčku splácí i závazky vůči nebankovním institucím (telefonní operátoři či energetické společnosti). Je důležité si také uvědomit, že banky jsou dnes při přidělování úvěrů významně opatrnější něž například ještě před dvěma lety. Díky tomu je pravděpodobnost, že by dnes dostal půjčku kdokoliv u nějž by banka měla jakékoukoliv pochybnost o jeho bonitě, prakticky nulová a nebezpečí předlužení je tak výrazně nižší než v minulosti.

Pozor na vysoká RPSN

Přesto však nelze nad rostoucím počtem lidí s problémem splácet závazky zavírat oči. Naopak, je a bude představovat nepříjemný společenský problém. Na trhu totiž nepůsobí jen banky nebo renomované finanční společnosti, ale také firmy jež půjčují i lidem, kteří již předlužení jsou. Tyto firmy do žádných úvěrových registrů nenahlíží ani žádným jiným způsoben nezkoumají žadatelovu bonitu a půjčují tak prakticky každému. Za tuto svou bohorovnost si však nechají pořádně „zaplatit“. RPSN takovýto úvěrů se totiž počítají třímístnými částkami. Úvěrové slouvy s takovými firmami jsou rovněž opatřeny rozhodčí doložkou, díky které je případná exekuce majetku významně jednodušší. Bohužel, jsou to právě tyto firmy, které jsou často východiskem pro předlužené lidi. Ti se tak dostávají do dluhové spirály, kdy vytloukají dluh dluhem. Jaká je tedy rada pro předlužené lidi  - neberte si žádné půjčky od výše zmíněných firem, ale snažte se dohodnout se svou bankou. Vězte, že ta má většinou eminentní zájem se s vámi dohodnout a má celou řadu způsobů jak vám splácení ulehčit.