ČSÚ: Výkon české ekonomiky meziročně klesl o 3,4 procenta

09.06.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 9. června (ČTK) - Výkon české ekonomiky letos v 1. čtvrtletí klesl v meziročním srovnání o 3,4 procenta. Pokles hrubého domácího produktu (HDP) je tak v souladu s předběžným odhadem publikovaným letos v polovině května. Jde o největší meziroční čtvrtletní pokles ekonomiky ČR v její novodobé historii. Uvedl to dnes Český statistický úřad. Podle odhadů analytiků mělo dojít k poklesu o 1,4 až čtyři procenta. Ve srovnání se 4. čtvrtletím 2008 klesl HDP v letošním 1. čtvrtletí rovněž o 3,4 procenta.

"Negativně se projevilo snížení ekonomického výkonu zejména zpracovatelského průmyslu, což souviselo se značným poklesem poptávky po investičním a exportním zboží, výdaje na konečnou spotřebu naopak vzrostly," uvedl ČSÚ.

V běžných cenách HDP meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Promítlo se zde zejména zvýšení vývozních cen o 3,9 procenta, především jako důsledek oslabování koruny vůči euru a dolaru. Dovozní ceny vzrostly o 2,2 procenta, tedy méně než vývozní. Poměrně výrazně, o 4,3 procenta, vzrostly i ceny pořizovaného fixního kapitálu, zatímco u výdajů domácností na konečnou spotřebu byly ceny meziročně vyšší v průměru pouze o 1,2 procenta.

Na poklesu celkové hrubé přidané hodnoty (HPH) meziročně o 3,2 procenta se rozhodujícím způsobem podílel zpracovatelský průmysl propadem o 10,6 procenta. Podstatné meziroční poklesy postihly též odvětví obchod a opravy motorových vozidel, které se snížily o osm procent, dále peněžnictví a pojišťovnictví s poklesem o 6,7 procenta a stavebnictví, které kleslo o 3,9 procenta.

Naopak o 12 procent vzrostla HPH v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Ve zdravotnictví, veterinární a sociální péče došlo k růstu HPH o 9,8 procenta. Pokles o 4,4 procenta byl zaznamenán u daní z produktů, zejména pak u daně z přidané hodnoty, která je druhou významnou složkou tvorby HDP.

Meziroční nominální růst výdajů domácností o 4,3 procenta nebyl výrazněji eliminován růstem cen, takže v reálném vyjádření tyto výdaje vzrostly o tři procenta. Výdaje institucí vládního sektoru zahrnované do výdajů na konečnou spotřebu byly o výrazných 5,2 procenta nad úrovní loňského 1. čtvrtletí. Klíčovou roli zde mělo zvýšení nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči.

Tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší o 3,4 procenta, když pokles byl zaznamenán hlavně u investic do dopravních prostředků a do budov a staveb. Snížení zásob v průběhu 1. čtvrtletí bylo u sezónně neočištěných údajů v běžných cenách odhadnuto na osm miliard Kč, zatímco ve stejném čtvrtletí loňského roku zásoby o 15,3 miliardy korun vzrostly.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK