Průzkum: Dvě třetiny Čechů se kvůli krizi obávají o svůj blahobyt

Nejčastěji mají obavy muži s čistými příjmy do 10.000 korun měsíčně a lidé vykonávající manuální profese. V posledních šesti měsících výrazně klesly příjmy 14 procent českých domácností. Téměř u čtyř pětin domácností příjmy zůstaly stejné nebo mírně klesly.

Ještě loni v říjnu vyjadřovalo obavu o svůj blahobyt zhruba 52 procent lidí a strachem o svůj životní standard byli nejvíce zasaženi obyvatelé středně velkých průmyslových měst, kvalifikovaní dělníci a část populace v předdůchodovém věku od 45 do 59 let.

Finanční krize ovlivňuje i pohled Čechů na přijetí společné evropské měny. Zvyšuje se počet těch, kteří euro spíše odmítají a domnívají se, že v současné době by přijetí eura nebylo dobré. To, že by přijetí eura by v současné době české ekonomice nepomohlo, si myslí 43,9 procenta lidí. Opačný názor zastává 31,5 procenta osob.

I přesto, že v zemích ležících západně od České republiky zkrachovalo několik bank, Češi v český bankovní systém věří. O své úspory v bankách nemá strach nebo neví, zda se má obávat, mírná většina dotázaných. Avšak důvěra v banky působících na českém trhu oproti říjnu 2008 klesla. "V této souvislosti lze také chápat aktuální zprávy z bankovního trhu o tom, že lidé mnohem častěji než kdy dříve využívají na pobočkách služeb bankovních sejfů," uvedl Pavol Frič z Gfk.

Ve srovnání se Slováky jsme na tom podle podobného průzkumu Gfk z února ještě dobře. Výsledky šetření u našich východních sousedů ukázaly, že pouhých 13 procent Slováků zatím nepocítilo žádné konkrétní důsledky finanční krize. Studie zjistila, že nejčastějšími projevy jsou hrozba ztráty zaměstnání, propouštění a zhoršené podmínky při hledání práce. Necelá čtvrtina respondentů uvedla zkrácenou pracovní dobu, 17 procent Slováků má neblahou zkušenost se zmrazením mzdy a devět procent uvedlo, že dostalo jen část svého výdělku.