ČNB odmítá informace o vážných problémech penzijních fondů

"Sektor penzijních fondů se za poslední rok významně zkonsolidoval a většina akcionářů fondů učinila kroky k posílení jejich kapitálové vybavenosti. Oživení akciových i dluhopisových trhů pomohlo penzijním fondům podle aktuálních údajů ČNB k výraznému zlepšení hospodářských výsledků v posledních měsících," sdělila centrální banka v tiskové zprávě reagující na informace Hospodářských novin (HN).

V tuzemských penzijních fondech podle dnešních HN chybí zhruba 5,9 miliardy korun. Jsou to prý peníze, které by scházely, pokud by se zákazníci rozhodli své vklady okamžitě vybrat. Asociace penzijních fondů (APF) to ostře odmítá. České penzijní fondy ani přes negativní vývoj na kapitálových trzích negenerují žádné ztráty, které by dopadaly nebo mohly dopadnout na jejich klienty, uvedl prezident APF Jiří Rusnok.

Drtivou většinu majetku penzijních fondů, zhruba 80 procent, tvoří dluhopisy vysoké bonity, u nichž není riziko nesplacení. Kolísá však jejich cena, což se projevuje v ocenění majetku fondů. Jedná se čistě o účetní záležitost, při splacení dluhopisu inkasuje fond vše, co má, a generuje zisk, vysvětlil Rusnok.

"Jedinou teoretickou možností ztráty pro klienty je úpadek penzijního fondu, který je však i v současné nepříznivé situaci vzhledem ke kapitálové síle fondů i jejich akcionářů a průběžnému dohledu ČNB krajně nepravděpodobný," řekl ČTK partner v oddělení auditorských služeb společnosti PricewaterhouseCoopers Petr Kříž. "Žádný z akcionářů by si nedovolil nechat svůj penzijní fond zkrachovat, příliš by to poškodilo pověst celé finanční skupiny," doplnil Tomáš Prouza z poradenské firmy Partners.

Zveřejněný deficit nemusí mít na výnosy klientů vůbec žádný vliv, ale jen za předpokladu, že tato zpráva nevyvolá paniku mezi klienty penzijních fondů, doplnil analytik Broker Consulting Martin Novotný. Při hromadném útěku klientů by fondy podle něj musely prodávat dluhopisy a zatím fiktivní ztráta by se stala ztrátou reálnou.

Klienti musí kvůli dírám v penzijních fondech počítat s minimálními výnosy, možná i nulovými, a to několik let po sobě, upozornil Prouza. V lepších dobách, kdy výrazně rostl počet klientů, managementy penzijních fondů podle něj rozhazovaly peníze všemi směry, například na marketing nebo nákup menších fondů. Nyní nastala horší doba a stejné managementy, které tak bezhlavě rozhazovaly, se snaží zalepit vzniklé díry v rozpočtech, poznamenal.

ČNB ke konci dubna zaznamenala za celý sektor penzijních fondů kladný vlastní kapitál převyšující miliardu korun. Krátkodobý deficit způsobilosti krytí závazků vůči účastníkům penzijního připojištění se snížil na 975 milionů korun z 3,8 miliardy korun na konci března. Schodek ve způsobilosti krytí závazků vůči účastníkům je třeba porovnávat se schopností akcionářů průběžně udržovat příslušnou kapitálovou vybavenost jednotlivých fondů. V minulém roce akcionáři posílili kapitál penzijních fondů o 6,3 miliardy korun a v roce letošním již o dalších 1,1 miliardy korun, informovala centrální banka.

Rusnok míní, že v článku o chybějících miliardách ve fondech je vidět nepochopení, jak funguje finanční trh a instituce finančních služeb. "Platí totiž, že pokud by kdekoliv na světě všichni klienti najednou požádali o výplatu svých peněz, pak takovou situaci nedokáže přežít žádná finanční instituce na světě. K ničemu takovému u českých penzijních fondů nedochází," zdůraznil.

Tuzemským penzijním fondům stoupl v prvním čtvrtletí zisk meziročně na 885 milionů korun z 560 milionů Kč. Na konci března mělo penzijní připojištění 4,346 milionu osob, což bylo o 50.000 lidí více než v závěru roku 2008. Loni se propadl zisk penzijních fondů na 706 milionů korun ze 4,39 miliardy korun předloni. Sytém v Česku funguje od roku 1994.