Exekutor by už do budoucna kvůli vymáhané stokoruně neměl obstavit celý bankovní účet, uvedla ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. "Je třeba tak činit způsobem, který nepovede ke zruinování či likvidaci dlužníka. To je filozofie všech těch změn," řekl její předchůdce Jiří Pospíšil (ODS). Hlavním způsobem, jak získat od dlužníka peníze, bude takzvané přikázání pohledávky, poté srážky ze mzdy, a teprve poté bude moci exekutor sáhnout na majetek dlužníka.
Ústavně právní výbor v novele navrhl vzhledem k tomu, že přestupky exekutorů má nově řešit kárný senát Nejvyššího správního soudu, aby v tomto senátu mohli mít zastoupení Exekutorská komora. Komora by rovněž měla vypisovat místo ministerstva spravedlnosti výběrové řízení na soudní exekutory, ovšem podle vymezených pravidel a lhůt.
O zahájení exekuce by měl podle novely nadále rozhodovat soud, ale návrh na zahájení řízení by se měl nově podávat soudnímu exekutorovi. Ten se teprve se všemi náležitostmi obrátí na exekuční soud, který svým usnesením rozhodne. Exekutor bude také vyřizovat pouze takové věci, v nichž mezi účastníky panuje shoda. V opačném případě předloží věc k rozhodnutí soudu.
Novela je podle ministerstva spravedlnosti nezbytná vzhledem k neutěšenému stavu exekuční agendy, kdy soudy musí vykonávat obecnou administrativu, místo aby měly čas se věnovat věcem, kde je mezi účastníky řízení spor nebo které jsou věcně obtížné. Novela podle Pospíšila není namířena proti exekutorům, ale má zabránit tomu, aby přehmaty některých exekutorů poškozovaly celý exekutorský stav.
Norma přináší také možnost vyškrtnutí věci ze soupisu. To znamená, že pokud exekutor zapsal věc, která patří třetí osobě, může soudní exekutor rozhodnout o vyškrtnutí této věci ze seznamu zabaveného majetku. Dalším vstřícným krokem vůči věřitelům je stanovení lhůty, v níž bude exekutor povinen vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku.