Společnosti, které dodávají komponenty tuzemským automobilkám, přijímají pracovníky díky zakázkám vyvolaným šrotovným v Německu a dalších státech. "Stalo se přesně to, co jsme předpovídali na začátku krize. Nic proti cizincům, ale v době, kdy musíme platit půlmilionovou armádu nezaměstnaných, bych jako zodpovědný politik najímání agenturních zaměstnanců okamžitě zakázal. Tohle ohrožuje náš státní rozpočet," řekl deníku šéf odborového svazu KOVO Josef Středula. "Například v Německu by si teď něco takového vůbec nemohli dovolit, tak nevím, proč to jde u nás," dodal.
Agenturní pracovníky nyní nabírají například firmy z Liberecka napojené na Škodovku, píše deník. "Nelíbí se nám to. Zaměstnavatelé by měli v první řadě oslovit ty kmenové pracovníky, které propustili," stěžuje si krajský předseda Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.
Náklady firmy na jednoho agenturního a jednoho kmenového zaměstnance jsou přitom téměř totožné. Kmenoví sice dostávají například 110 korun na hodinu a agenturní jen šedesát, rozdíl si ale ponechá pracovní agentura, uvedl deník.
Zástupci firem z autoprůmyslu ale najímání agenturních pracovníků zatím hájí. "Automobilky se chovaly velmi slušně na začátku krize, kde se snažily nepropouštět stálé zaměstnance. Nikdo ale teď neví, co bude za půl roku. Je tedy logické, že najímají agenturní zaměstnance," řekl deníku viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a prezident Sdružení automobilového průmyslu (SAP) Martin Jahn.
Podle něj bude pro domácí autoprůmysl rozhodující přelom roku. "Zhruba v tom období bude dobíhat efekt německého šrotovného," odhadl Jahn. Ředitel SAP Antonín Šípek počátkem června předpověděl, že počet zaměstnanců v odvětví se celkem kvůli krizi sníží až o 19.000 osob.
Ještě v prosinci přitom sdružení odhadovalo, že tuzemské automobilky a jejich dodavatelé do poloviny letošního roku kvůli krizi propustí více než 13.500 lidí a celkový počet pracovníků tak klesne na zhruba 124.650 zaměstnanců. Zhruba polovinu propuštěných měli podle tehdejších odhadů tvořit kmenoví zaměstnanci.