Výběrové řízení se konalo od roku 2002. Nyní je na řadě zpracování kompletní dokumentace úložiště, kterou by měl v příštím roce schválit švédský úřad pro radiační bezpečnost spolu se švédským soudem zabývajícím se otázkami životního prostředí.
Nadzemní část areálu úložiště má plochu kolem 15 hektarů. V podzemní části, zhruba 500 metrů pod povrchem, se umístí použité jaderné palivo ze švédských jaderných elektráren, které nyní pokrývají 45 procent spotřeby elektrické energie v zemi.
Za dobu uložení použitého jaderného paliva se jeho radiace sníží na úroveň, která odpovídá radiaci přírodního uranu. "Použité jaderné palivo se uloží do speciálních kontejnerů. Mají to být ocelové odlitky obsahující silnostěnné kanystry z mědi. Vše se pak umístí do vyhloubených prostor ve skalním masivu," doplnil Hanus.
Podle Thegerströma lokalita Forskmarku, kde již pracuje jaderná elektrárna se třemi reaktory a je tu i menší úložiště použitého jaderného materiálu s krátkodobou radiací, zvítězila ve výběrovém řízení pro lepší přírodní podmínky. Úložiště tu podle něj může být sušší a na jeho vybudování bude třeba vykopat a odvézt méně hornin než v soupeřící lokalitě Laxemar u Oskarhamnu na jih od Stockholmu.
V České republice jsou podle ČNS přípravy na vybudování hlubinného úložiště v počátcích. Na základě předběžných geologických výzkumů bylo vytipováno šest lokalit, které se jeví jako vhodné. V roce 2010 by měly začít podrobnější geologické průzkumy včetně zkušebních vrtů. Po jejich vyhodnocení odborníci vyberou jednu hlavní a jednu záložní lokalitu, kde bude průzkum pokračovat. Hlubinné úložiště by v České republice mělo začít fungovat kolem roku 2065.
Česká nukleární společnost (založena v roce 1990) je dobrovolnou a neziskovou odbornou organizací. Hlavním cílem ČNS je provádět osvětu, napomáhat vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky a šířit objektivní informace z oblasti mírového využívání jaderné energie.