Ústavní soud v dubnu rozhodl, že část živnostenského zákona, která definuje podmínku o bezúhonnosti pro provozování podnikatelské činnosti, je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Soud ale kontroverzní paragraf nezrušil, protože se nezabýval nyní platným živnostenským zákonem, ale pouze jeho dřívější verzí. Ustanovení o bezúhonnosti je však v obou verzích zákona identické.
"Když byl člověk trestán a trestný čin nijak nesouvisel s živností, kterou chce dělat, nemělo by se mu v ní bránit," řekla dnes ČTK tajemnice rady vlády pro lidská práva Lucie Otáhalová. Podle rady by proto měla vláda ustanovení uvést do souladu s nálezem Ústavního soudu.
Členové rady dále odsouhlasili požadavek upravit zákon o péči o zdraví lidu tak, aby členové mezinárodních organizací sledujících dodržování lidských práv mohli pracovat také v Česku. Nyní nemohou například členové Výboru Rady Evropy proti mučení (CPT) a kontrolovat dodržování práv pacientů v léčebnách a nahlížet do zdravotnické dokumentace pacientů. Podle Otáhalové jim v tom brání ministerstvo zdravotnictví, podle něhož na kontrolu v léčebnách nemají členové tohoto výboru právo.
"Česká legislativa je nejednoznačná, toto právo členů těchto orgánů není v zákoně přímo zmíněno," konstatovala Otáhalová. Rada proto navrhne vládě, aby ministerstvo zdravotnictví nechalo zákon upravit, aby tito zahraniční pozorovatelé mohli nahlížet do dokumentace.
Poslední dnešní doporučení rady ministrům se týká ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. "Zaměstnavatelé často kontrolují zaměstnance v rozporu se zákoníkem práce," vysvětlila Otáhalová. Zaměstnavatelé podle ní zejména sledují e-maily zaměstnanců i jejich poštu.
"Nadměrné a nedůvodné sledování zaměstnanců na pracovišti je stále více rozšířené, a to i v případě zákonem zcela striktně zakázaného utajovaného sledování," uvedla Helena Svatošová z organizace Iuridicum Remedium. Podle rady by toto chování zaměstnavatelů měly častěji sledovat a pokutovat inspektoráty práce.