PwC: Progresivní zdanění je ve vyspělých ekonomikách běžné

Rovná daň, kterou Česko zavedlo od loňského roku, se naopak spíše objevuje ve východoevropských nebo středoevropských zemích. V posledních letech ji zavedlo například Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko nebo Rusko. Polsko má daně od 18 do 32 procent a Maďarsko má sazby 18 a 36 procent.

Nyní je v Česku daň z příjmu pro všechny příjmové skupiny 15 procent z tzv. superhrubé mzdy, což odpovídá zhruba 23 procentům reálného zdanění. ČSSD ve svém předvolebním programu navrhuje zavést progresivní zdanění s tím, že pro lidí s příjmem nad 1,2 milionu korun ročně by platila daňová sazba 38 procent. V ostatních případech sazby sociální demokraté neuvedli.

"Znovuzavedení daňových pásem nemusí ale znamenat velkou změnu. I při současné jedné sazbě je daňový systém progresivní," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Daňová progrese je podle něj v podstatě vynucenou solidaritou. Příliš progresivní systém ovšem znamená trest za snahu, aktivitu, podnikání a vzdělání. "Vysoké zdanění tak může vést k odlivu schopných lidí do zahraničí, respektive odradit firmy potřebující vysoce kvalifikované zaměstnance od investování v ČR," dodal.

Klíčovým aspektem daňového systému by měla být podle něj jednoduchost, která omezí možnost daňových úniků a omezí náklady na daňovou administrativu. V českém případě by bylo podle Marka vhodnější dále přesunout daňovou zátěž z daní přímých na daně nepřímé. "Snaha o zvýšení daňových příjmů zvýšením progrese u daně z příjmu fyzických osob, případně zvýšením daně z příjmu právnických osob, by byla v tomto ohledu kontraproduktivní," upozornil.

V případě realizace návrhů ČSSD by se Česko přiblížilo nejvíce zdanění v Itálii, kde lidí s příjmem od 28.000 eur (cca 740.000 Kč) do 55.000 eur (1,4 mil. Kč) platí 38procentní daň. Vyšší příjmové skupiny pak podléhají zdanění 41 a 43 procent.

V Německu je progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 45 procent pro příjmy nad 250.000 eur. Lidé s ročním příjmem do 7664 eur neplatí ale daně žádné. V případě, že je poplatník ženatý nebo vdaná, nepodléhá zdanění příjem do 15.329 eur.

V Rakousku nejbohatší platí daň ve výši 50 procent, pokud vydělávají více než 60.000 eur za rok. Lidí s příjmem od 25.000 eur do 60.000 eur platí daně ve výši přibližně 43 procent. Zdanění ve výši 50 procent pro nejbohatší připravuje od roku 2010 také Velká Británie, a to pro příjmy nad 150.000 liber ročně (4,7 milionu Kč). Ve Franci se pohybují daňová pásma od nuly do 40 procent a v USA činí federální daň 10 až 35 procent.

Daňové systémy se ovšem kromě daňových pásem v jednotlivých zemích liší i například vyšší sociálního pojištění, odečitatelnými položkami, slevami na děti nebo tím, zda poplatník žije v manželství. Například v Itálii je třeba ještě připočíst regionální a místní daně, v USA i daně jednotlivých států. Některé státy pak také rozlišují příjem, zda pochází například ze mzdy nebo investování.